Co jíme? No kojíme! | Prameny zdraví

Co jíme? No kojíme!

Pro budoucí vztahy v rodině má nesmírný význam, mohou-li oba rodiče prožít porod společně - projeví-li o to zájem. Potvrzuje to mnoho zahraničních zkušeností. Stejně důležité je, aby maminka mohla se svým děťátkem zůstat hned po porodu.

Co jíme? No kojíme!

Rubrika: Děti a rodiče | Typ článku: Články

Systém, který se ještě dnes někde praktikuje, je psychosociálním šokem pro oba, matku i dítě. Úzce to souvisí s výživou vašeho dítěte v prvních hodinách a dnech jeho života.

Kdy kojit poprvé?

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) má být dítě poprvé nakojené do třiceti minut, nejpozději do jedné hodiny po porodu. Víte ale, jak to mnohdy ještě dnes chodí u nás. Z maminky se stává jakási mobilní láhev, kterou přikládají k dětským ústům jen tehdy, když o tom někdo rozhodne. Podle mého názoru je tato praxe pro ženu velmi ponižující a obchází její poslání.

Do půl až jedné hodiny tedy krmte poprvé. Vaše mléko tehdy ještě není úplně zralé. Přesně to ale vaše dítě potřebuje. Kolostrum - jak se první mléko nazývá - mj. správně zavodní organismus dítěte.

Jak často kojit?

Ze začátku vždy, když o to dítě žádá. Není správné vnucovat hned po narození dítěti přesný režim kojení. Když o to projeví zájem, může být nakrmené i patnáctkrát za den. I proto je výhodné, když jsou maminka a dítě od narození stále spolu. Dítě si později samo vytvoří pravidelný rytmus se tří- až pětihodinovým intervalem.

Jak dlouho má jedno kojení trvat?

Ze začátku asi pět minut z každého prsu. Později přikládejte dítě na 15-20 minut jen k jednomu prsu (a přes den to střídejte). Průměrná délka kojení je 16-17 minut. Nenechávejte dítě sát delší dobu než 25 minut, protože se může vysílit, porušit pravidelný rytmus přijímání potravy anebo může dojít k poranění prsu. Vím, že je mnoho maminek, které kojí nesprávně a samy si zapříčiní poranění. Právě ono je však jednou z příčin, proč některé maminky nechtějí kojit. Správné kojení a přiměřená hygiena vás uchrání před nepříjemnostmi.

Když dítě málo saje, doporučuje se jednou denně ho po celém těle vytřít vlažnou odstátou vodou. Zlepší to prokrvení, podpoří energetický výdaj. Příčinou, proč dítě nechce sát, může být i přikrmování z láhve. Má-li totiž dudlík láhve větší dírku, mléko stéká dítěti do úst samo - a dítě nemusí vyvíjet žádnou námahu. Z prsu se mu potom tahat nechce.

Nedostatek mléka má jen zřídka anatomické nebo fyziologické příčiny. Stres, který ženy v těhotenství (a po porodu) zažívají, předčasné obavy právě o nedostatek mléka a ostatní negativní faktory z okolního prostředí jsou nejčastějšími příčinami.

Je-li mléka málo a musíme přikrmovat, nepoužívejte žádné umělé náhražky typu Sunar, Feminar atp. O mnoho lépe pro své dítě uděláte, když se naučíte připravovat mléko sójové, mandlové, oříškové atp. Tato "mléka" mají mít, jsou-li správně připravované, jednoznačně přednost před umělou výživou. Avšak nenahradí mateřské mléko úplně!

První měsíc

Má-li maminka dostatek mléka, dítě nemusí několik měsíců přijímat nic jiného. Jeho trávicí systém je uzpůsobený právě pro tuto potravu.

Už koncem prvního měsíce můžete v intervalech mezi kojením podávat nekoncentrovaný šípkový čaj a do dopolední dávky dvakrát týdně rozpustit třetinu čajové lžičky medu.

Na přikrmování můžete připravovat čerstvé zeleninové anebo ovocné šťávy - ze sezónních surovin, které zředíte převařenou vodou v poměru 1:1. Tyto šťávy však v žádném případě nenahradí kojení, a aby mohlo dítě přijímat dostatek mateřské výživy, nedoporučuji šťávy podávat častěji než jednou denně.

Při výběru zeleniny je důležité orientovat se na zeleninu pěstovanou ekologicky (případně na zeleninu z vlastních zdrojů) anebo se alespoň vyhýbat těm druhům zeleniny, které při nesprávném pěstování hromadí hodně dusičnanů (salát, kořen petržele, mrkev, kedluben, kapusta, růžičková kapusta, špenát).

Při výběru ovoce je třeba upřednostnit neutrální druhy: např. jablka, meruňky, hroznové víno apod. a vyhýbat se příliš kyselým druhům. Před dovršením jednoho roku až půldruhého roku se nedoporučuje podávat dětem citrusové plody (pomeranče, citróny, grapefruity, mandarinky), jahody a maliny, protože patří k potravinám, které mohou v dětském věku vyvolat alergii, která se někdy nemusí projevit ihned, ale až v dospělosti.

Druhý až šestý měsíc

Dítě rychle roste. Rychle se zvětšuje i objem jeho žaludku, a tak pije více mléka, které mění svoji kvalitu v jeho prospěch.

Když kojíte správně, rytmus přijímání potravy s intervaly 3-5 hodin by už měl být pravidelný. Večerní kojení může být o něco delší - jako příprava na spánek.

V tomto období začíná už dítě vnímat své okolí, reaguje očima, drží vzpřímeně hlavičku a to všechno má vliv i na průběh krmení.

Na konci tohoto období (v pátém až šestém měsíci) je pohyb očí úplně kontrolovaný. Dítě okamžitě vnímá přípravu na kojení. Už není úplně odkázané na sací reflex, protože zrakové vjemy začínají být při přijímání potravy důležitější.
Zjistíte, že dítě saje kratší dobu než dříve. Je to způsobené tím, že jeho pozornost je opoutaná "novými věcmi" a jejich objevováním a zkoumáním. Je to výborná příležitost pro otce, aby se do krmení aktivně zapojil, protože v tomto období už můžete dítě přikrmovat. Může to být jemně mixovaná zelenina anebo ovoce (ne dohromady). Z ovoce by prvním druhem mohl být banán, který vidličkou rozmačkáte na talíři. Dejte si záležet a vyberte jen zdravý a dobře uzrálý plod (pozor na plísně - bílé "nitky" na koncích banánu). Pokračujte i v přikrmování šťávami a místo mohou dostat i sójové nebo ořechové mléko.

Tuhé potraviny (obiloviny, luštěniny apod.) nejsou během tohoto období (nejen pro nezralost žvýkacího reflexu) ještě vhodné. A to ani tehdy, kdyby byly mechanicky rozmělněné.

Sedmý až devátý měsíc

Koncem šestého a začátkem sedmého měsíce se dítěti (obvykle) objevují první zoubky, což je signálem, že může začít přijímat i tuhou potravu. V tomto období už i jeho sliny obsahují potřebné množství enzymu ptyalin, abyste mohli do jídelníčku postupně zařazovat obilniny, luštěniny, brambory. Vždy však tyto potraviny dokonale uvařte a mechanicky upravte.

Toto období znamená v životě dítěte významnou změnu, již má pankreatickou šťávu a ostatní trávicí šťávy skoro jako dospělý. Kromě toho se objevují první koordinované pohyby rukou a očí, což vám umožní vyzkoušet schopnost dítěte krmit se samostatně - prstíky. Můžete mu nabídnout kousky ovoce nebo pečiva. Nic z toho by nemělo být příliš tvrdé nebo lepivé (ořechové máslo, sušenky z bílé mouky apod. tedy ne). Nezapomínejte ale, že toto krmení nezajistí dostatek potravy, je jen cvičením zručnosti.

Zvětšuje se objem žaludku a to je též velká změna. Dítě přijme na jedno krmení víc potravy. Intervaly mezi jídly se proto mírně prodlužují.

V tomto věku - kdy se přidávají do jídelníčku nové potraviny - je vhodné sledovat, zda se neobjeví případná alergie na některé ovoce nebo potravinu. Jednotlivé nové druhy proto přidávejte jen po jednom s několikadenním až týdenním intervalem. Například: když přidáte v úterý do stravy jako novinku kiwi, nejbližší nové ovoce přidejte nejdříve v pátek či v sobotu. V období mezi úterkem a pátkem jí dítě všechno jako doposud - včetně kiwi - tak bude dost času, aby se případná alergie mohla projevit.

Potrava může být již velmi pestrá. Nenuťte dítě sníst potravu, kterou odmítá. Vyvíjení se chuťového smyslu může přechodně přinést odmítání některého druhu jídla. Když budete odmítaný druh vnucovat, může to vyvolat dlouhodobý odpor. Zeleninu, ovoce anebo jakoukoliv jinou potravinu nabídněte dítěti druhý den - upravenou na jiný způsob.

Někdy to může trvat pár dní, než dítě novou chuť přijme. Nesnažte se být ani striktně přesní s jídelníčkem. Zvláště v období nemoci nebo lehčího prochladnutí. Ať nezavládne žádná panika, když dítě nesní svoji obvyklou dávku. V tomto věku ještě svévolně neovlivňuje příjem jídla. Trvá-li odmítání potravy každého druhu delší dobu (2-3 dny), až tehdy to může být signálem poruchy, kterou byste měli konzultovat s vaším dětským lékařem.

Desátý až dvanáctý měsíc

Dítě se začíná samo pohybovat, stát, sedět. Musíte důkladně sledovat, co ona či on dává do úst. V tomto věku je každý nalezený kousek "vyzkoušený" ústy. Vám to ulehčí krmení, protože dítě je schopné přijímat potravu, žvýkat. Právě včas, abyste přišli se lžičkou. No, a to je již doba, kdy je dobré začít i se stolovací etikou.

Nebuďte přísný a přespříliš disciplinovaný, vaše společné jídlo by mělo být příjemným a radostným rodinným aktem. Nezapomínejte na pestrost a vyváženost stravy. Maminka může být šťastná, je-li ještě v tomto období schopná aspoň jednou denně přikrmovat dítě svým mlékem. Nebraňte se tomu! Snažte se udržet tvorbu mléka co nejdéle.

Druhý rok

Dítě se ve druhém roce svého života učí chodit a mluvit, což mění jeho postavení v rodině. V dítěti se začíná rozvíjet pocit nezávislosti, uvědomování si sebe samého. Při přípravě můžete jednoduché úkony ponechat na svého malého pomocníka. Spolupráce při přípravě jídla bude vzbuzovat v malém dítěti jak vztah úcty k jídlu, tak vděčnost za něj.

Teď se většinou začínají i problémy s některými druhy zeleniny. Odmítání už může být podmíněno vůlí. Za chvíli zjistíte, že dítě má zeleninu velmi rádo. Musíte jen objevit jednoduchý klíč - některou zeleninu jí syrovou, jinou dušenou anebo vařenou.

Musíte si uvědomit, že vy jste pro své dítě (zvláště v tomto věku) jediným vzorem. Jak vy se chováte u stolu, co jíte, jaký máte vztah k jídlu i k sobě; dítě vás přijímá jako vzor, který zůstává tím nejsilnějším vlivem, a to i když se vám může mnohdy zdát, že pravý opak je pravdou.

Igor Bukovský: Vegetariánské dieta

Počet přečtení: 2 886 Datum: 21. 9. 2006