Chemikálie na lososích farmách | Prameny zdraví

Chemikálie na lososích farmách

Mořské vši, které jsou noční můrou intenzivního chovu lososů, mají ve Skotsku žně. Tento drobný parazit, podobný pulcům, rozežírá kůži a šupiny napadených ryb. Jeho působení může být tak zlé, že může vést až k obnažení lebky ještě živých ryb.

Chemikálie na lososích farmách

Rubrika: Ekologie | Typ článku: Články

Mořské vši představují jeden z největších problémů, kterým musí čelit současný průmyslový chov ryb. Divocí lososi se vší zbavují přirozeně sami – vši odpadnou, když se ryby během migrace dostanou do sladkých vod. Lososi na farmách jsou proti tomu chováni v klecích po tisících a paraziti z nich musejí být uměle odstraňováni za použití různých chemických nebo mechanických zařízení.

Jedna z metod využívá změn teploty vody. Tzv. „thermolicer“ nasaje lososy ze studené mořské vody, protlačí je přes vyhřívanou vodu a poté je vysype zpět do moře. Teplotní šok sice způsobí odstranění mořských vší, ale samozřejmě příliš nepřispívá ke zdraví a welfare (životní pohodě) samotných ryb. V loňském roce došlo k nehodě, při které během této praktiky uhynulo 95 tisíc ryb.

BBC v únoru zveřejnila zprávu, že při pokusech zbavit se mořských vší používali v letech 2011 až 2015 rybí farmáři ve Skotsku opakovaně bělidlo s peroxidem vodíku. Na tunu ryb bylo použito v průměru 42 litrů bělidla.

Peroxid vodíku probublává porózními trubkami do klecí nacpaných rybami. Podle současných poznatků není ani plně efektivní, ani neprospívá wel-fare chovaných zvířat. Peroxid vodíku je dobře známá dráždivá látka. Pro ryby je jeho používání významným stresovým faktorem a jeho aplikace může významně zvyšovat úhyn (mortalitu) ryb. Není navíc plně efektivní při odstraňování vší – častěji je jen omráčí, ale nezabije je. Úspěšnost této metody tak spoléhá především na to, že do sebe ryby v přecpaných klecích narážejí a/nebo se třou o sítě, čímž uvolní omráčené vši. Vši, které v této fázi neodpadnou, se znovu zotaví.

Proti užívání peroxidu vodíku se staví nejen ochránci zvířat, ale i akademici. Vědci z univerzity v Bergenu v Norsku nedávno prokázali, že poškozuje tkáň žaber a ochranné mukózní vrstvy, a oslabuje tak imunitní systém ryb. Varovali, že ryby pak potřebují minimálně dva týdny na zotavení a během této doby jsou náchylné k vodním patogenům.

Z materiálů organizace Svoboda zvířat

Počet přečtení: 272 Datum: 25. 6. 2018