Černý rybíz, užitečný jako mumio | Prameny zdraví

Černý rybíz, užitečný jako mumio

Černý rybíz mě vždycky spolehlivě přitáhl, ať už to bylo na zahrádce nebo v obchodě se zavařeninami nebo u regálu s gemmoterapeutiky (to jsou léčivé výtažky z pupenů rostlin). Pak jsem se dočetla, že je to dobrý prostředek proti chrapotu, že zvyšuje pružnost cév, že posiluje imunitu, zvyšuje krvetvorbu, ochraňuje proti volným radikálům, podporuje srdce, uklidňuje nervy, zlepšuje náladu, povzbuzuje játra a látkovou výměnu. To všechno se mi přece hodí! Ještě že má člověk tu intuici.

Černý rybíz, užitečný jako mumio

Rubrika: Přírodní léčba | Typ článku: Encyklopedie

Rybíz prý dokonce pomáhá proti rakovině a proti artróze.

Myslíte, že byste si dali k večeři Mendělejevovu tabulku prvků? Nemyslím v papírové podobě, ale přímo ty prvky. Tak skoro tolik prvků obsahuje mumio, taková ta černá hmota nejasného původu. To ovšem každému nechutná. Když nám odborníci říkají «jezte ovoce, je zdravé», nejíme je, protože si říkáme, že je drahé. A pak peníze stejně vydáme za nějaký preparát z lékárny, který na chuť není nic moc. Dejte si tedy raději ten černý rybíz, má v sobě cesium (hodí se při zánětu kloubů), fosfor (ať vám to myslí), chróm (abyste netloustli), jód (na štítnou žlázu), křemík (pro vlasy a nehty), lithium (na krvinky a proti depresi), nikl (proti bolesti), platinu (při zánětu kloubů), rubidium (vhodné při oslabení očního nervu, při šilhání), síru (na akné a ekzémy), sodík (spoluřídí vodní hospodářství v těle), vápník (na zuby a kosti), železo (na krvinky)…

Kyselina gama-linolenová (GLA), obsažená v semínkách černého rybízu (nebo taky v pupalkovém oleji či v brutnáku), pomáhá regulovat přeměnu tuků, takže s rybízem snáze udržíme svou váhu.

Manželé Červení, autoři několika knih o výživě, doporučují vzít si lžíci marmelády z černého rybízu a rozmíchat ji v horké vodě a tu pak popíjet, když přijde nachlazení a začíná bolest v krku.

Kdo si myslí, že by přes všechny tyhle klady o rybíz nemohl ani zavadit, ať jej přidá k borůvkám a udělá si žahour. Černý rybíz se tam krásně schová, jen ta omáčka pak bude pikantnější než ze samotných borůvek.

Ještě něco se mi vybaví, když vidím černý rybíz: Jednou v létě, když jsme byli malí, rodiče nás poslali natrhat listy (!) rybízu. Mleli totiž rybízové kuličky, aby pak z nich udělali zavařeninu. Rybíz byl pěkný, zralý, šťavnatý – jenže ne a ne projít masomlýnkem. A tak jsme museli jít pro listy – ty se přidávaly ke kuličkám, aby tam byla nějaká vláknina a aby to všechno útrobami maso-mlýnku pěkně procházelo.

Rybíz voní, listy taky voněly… ale jinak je to hodně podobné s trubkami lidskými. Není vláknina, není posun. Není-li posun, není konečný produkt, jemně řečeno. Jaké to je, ví asi každý. Ne každý si asi uvědomuje souvislost s tímto problémem a s českým prvenstvím, jakým je rakovina tlustého střeva a konečníku. Člověk zkouší leccos – kdysi, ještě před rokem 89, byla k dispozici jen řepná vláknina Sinecal, a tak jsme ji pilně konzumovali. Pak se zjistilo, že obsahuje těžké kovy. A tak jsme «v zájmu zdraví» dělali něco proti zdraví. Co tedy vlastně dělat? Nejíst vlákninu dodanou, ale pěkně vlákninu obsaženou v jídle: v ovoci, zelenině, celozrnném chlebu. Co můžete, pěstujte si sami nebo nakupujte v prodejnách s bioprodukty. Ty jsou pěstovány na čisté půdě, tedy bez chemikálií. (Četla jsem o ekzematicích, kteří si vyléčili svůj problém, když přešli na čistě biologicky pěstovanou stravu!) Ano, bioprodukty jsou dražší – jenže co je lepší – otravovat si jídlo a pak dávat peníze do léků proti rakovině, nebo si pochutnat na zdravé stravě? Když si třeba vzpomenu na mrkev z ekofarmy v Nenačovicích – jak voní, jak je šťavnatá a jak vydrží – tedy pokud ji nesníme… Ač nehnojená chemicky, je obrovská, takže se nemusím zdržovat při oškrabování tenkých «ocásků». Vybaví se mi také mrkev z obchoďáku – za tři dny je seschlá, ale hlavně černá. Fuj. Černou mrkev nedoporučuji, černý rybíz rozhodně ano!

Osvědčil se mi kořeněný čaj s černým rybízem. Pro čtyři osoby: vezmu zahřívací koření (jaké mám, například asi dva centimetry velký kousek zázvoru, tobolku kardamomu, roličku skořice, několik hřebíčků, pár kuliček pepře) a povařím asi v litru vody. Nechám louhovat aspoň čtvrt hodiny. Pak znovu přihřeji a přidám sáček černého čaje, nejlépe «s černým rybízem». Chvilku louhuji – asi tři minuty. Pak přidám dle chuti zavařeninu z černého rybízu. (Nejlepší je francouzská ze zdravé výživy – je sice drahá, ale zato není slazená řepným cukrem, nýbrž jen šťávou z hroznů, a je v ní opravdu černý rybíz, tedy nejsou to jablka obarvená rybízem. Taková zavařenina je lék, takže tady nesmíme zas tak šetřit.) Ochutnáme, případně ještě přidáme zavařeninu nebo med a přikápneme trochu citronové šťávy, aby to bylo «tak akorát». Mám to vyzkoušeno na sobě a na rodině – pokud se tento léčivý i lahodný čaj podá včas, tj. při prvních příznacích nachlazení, spolehlivě zabere a choroba se nerozvine. Můžeme to ale jistit také prohřátím nohou a moxováním.

Z knihy Hanky Synkové Všechno je dobré. Vydalo nakladatelství Triton.

Počet přečtení: 3 992 Datum: 16. 6. 2020