Anděl rozpustilosti | Prameny zdraví

Anděl rozpustilosti

Rozpustilost je slovo, které mě osobně poněkud zaráží. Snad proto, že sám nejsem člověk "odvázaný", rozpustilý, ale spíše ten, kdo se snaží o sebeovládání. Ale snad i ty potřebuješ trochu rozpustilosti jako já, což znamená oprostit se od role, kterou jinak hraji, sejmout svou masku a nepotlačovat svou vitalitu.

Anděl rozpustilosti

Rubrika: Lidé a vztahy | Typ článku: Články

Rozpustilý člověk je bujný. Vybočuje z normy, nežije tedy podle obecného mravu a normy, ale po svém. Jeho srdce překypuje radostí a životem.

Anděl rozpustilosti by ti rád daroval odvahu důvěřovat vlastní vitalitě. Nemusíš se stále ohlížet, co si o tobě myslí druzí, zda to, co činíš, ještě odpovídá zvykům a očekáváním. Smíš nedbat všech očekávání, jež do tebe vkládají druzí. Smíš důvěřovat sobě, svému srdci, své odvaze. Život se chce vyjádřit a nespočívá jen v rovnoměrnosti. Někdy překypuje; bývá bujný, dětský, spontánní. Dát si předsevzetí, že budeš spontánní, nelze, protože by to byl paradox. Ty prostě spontánní buď jsi, nebo nejsi. Ale jakmile takový chceš být, už spontánní nejsi.

Snad jsi jen disciplinovaný. Pak popros anděla rozpustilosti, aby tě uvedl do svobody. Chce to odstup od sebe samých, dovolíme-li si prostě jednou využít toho, co je v nás. Příliš často uvažujeme, co si o nás myslí ti druzí, jakým dojmem na ně působíme a co by bylo, kdybych byli tací či onací. Rozpustilost znamená osvobodit se od úvah o tom, co od nás očekávají druzí. Ponechme je stranou a důvěřujme životu v nás. Opustíme roli, kterou jindy hrajeme. Zbavíme se masky deformující často naši vnitřní vitalitu.

Rozpustilost znamená sršící živoucnost. Ale ani ta není vyrobitelná na povel. Leckdy v sobě pocítíme život: proudí v každé naší žilce. Slova z nás jen tryskají a my jsme schopni nakazit celou společnost. Míváme v té chvíli ztřeštěné nápady a z naší bujarosti přeskočí většinou stejná jiskra i na druhé. Vyzařuje z ní svoboda. I druzí se náhle cítí natolik svobodní, že začnou důvěřovat vlastním intuicím, důvěřovat dítěti v sobě, dítěti, které by si rádo hrálo, aniž by se ptalo po účelu a užitku. Dítě je totiž v kontaktu samo se sebou. Žije samo ze sebe, ne z očekávání svého okolí. I my dospělí zatoužíme často žít svůj život bez komplikací, úvah a bez přesného a ustavičného odvažování, co smíme, co bychom měli a co od nás očekává naše okolí. Přeji ti, aby tě anděl rozpustilosti uvedl do této svobody dítěte a abys mohl všemi svými smysly prožívat život a svobodu.

Anselm Grün "50 andělských zastavení". Vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří.

Počet přečtení: 3 635 Datum: 1. 1. 1970