Ráj – odvěká touha lidstva | Prameny zdraví

Ráj – odvěká touha lidstva

„Hospodin postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil…“ (Genesis 2,15) - Ráj… Kdo z nás by po něm netoužil? Místo věčné pohody, blaha, rozkoše, dobra, hojnosti, míru, lásky, zdraví, nesmrtelnosti… Již celá tisíciletí ho lidé hledají.

Ráj – odvěká touha lidstva

Rubrika: Spiritualita | Typ článku: Články

Staří Sumerové věřili, že někde musí existovat ostrov, na kterém se nestřídá horké léto s mrazivou zimou a úmorná sucha s dešťovými přívaly, ostrov bez nebezpečných šelem a se stromy obsypanými vzácnými diamanty. Snad všichni vládcové starověkých civilizací snili o tom, že se jim podobný ráj s pomocí bohů podaří vybudovat. Po ráji toužili židovští mesiášové, pod standartou křesťanské víry o něj usilovali katolíci i protestanti, pod standartou rozumu se o jeho realizaci pokoušeli i osvícenci. Hitler se v úsilí o jeho dosažení neváhal spřáhnout se samotným ďáblem. Všechny pokusy o dosažení takového ráje však skončily neúspěchem. Neuspěli ani komunisté, kteří se nám čtyřicet let pokoušeli vtloukat do hlavy, že si ráj na zemi můžeme vybudovat vlastníma rukama. Po sametové revoluci v roce 1989 mnozí z nás uvěřili, že s demokratickým zřízením snad už ráj konečně nastane. Dnes se nás v tomto směru zmocňuje těžká deziluze. Přesto si s Martou Kubišovou nepřestáváme pobrukovat: „Někde musí být ráj…“

Ráj podle Bible

První kapitoly Bible vyprávějí o tom, že tady na této zemi ráj už jednou byl: „A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého stvořil“ (Geneseis 2,8.9). Poslední kniha Bible tvrdí, že tady ráj zase jednou bude. Její autor nám tlumočí Boží příslib: „Tomu, kdo zvítězí, dám jíst ze stromu života v Božím ráji“ (Zjevení 2,7).

Za zmínku určitě také stojí Ježíšovo pojetí ráje. Teology své doby šokoval konstatováním: „Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli vypozorovat; ani se nedá říci: ‚Hle, je tu‘, nebo ‚je tam.‘ Vždyť království Boží je mezi vámi!“ (Lukáš 17,21). Podle tohoto pojetí ráj nemusí vždycky být místem. Ježíš upozorňuje na ráj jakožto stav duše. Kus takového ráje přinesl před dvěma tisíci lety na tuto zem. Všude, kam vkročil, za sebou nechával stopu ráje. Proto mohl svým současníkům říct: „Království Boží je mezi vámi.“

Byl sice ukřižován, ale podle zprávy zaznamenané v evangeliích vstal z mrtvých a vrátil se ke svému nebeskému Otci. Smutným učedníkům slíbil, že se jednou vrátí, aby zde na zemi znovu vybudoval ráj. Přál si však, abychom atmosféru ráje podle jeho příkladu prožívali a v jeho moci šířili už dnes a tady.

Manželství – ráj, nebo peklo?

Někteří zkušení ženáči říkávají těm méně zkušeným: „Nežeň se! Je to peklo!“ Mýlí se, nebo mají pravdu? Víte, dlouhá léta jsem jako kazatel varoval své posluchače před možným rozpadem instituce rodiny, nějak zvlášť jsem si však nepřipouštěl, že by k něčemu podobnému mohlo skutečně dojít. O to hůř dnes snáším rozčarování z toho, že současná rodina je doopravdy v troskách.

Nejnovější statistické průzkumy ukazují, že se v Česku rozpadá téměř polovina manželství. Klesá i počet uzavřených sňatků. Čtyřicet procent dětí se rodí nesezdaným rodičům nebo svobodným matkám. Odklon od klasické rodiny je patrný v celé Evropě. Česká republika sice patří k zemím s vyšší rozvodovostí, na některé severské a západoevropské státy však stále ještě nemáme. A Evropa zdaleka není jediným kontinentem, který se musí s krizí rodiny vypořádávat.

Jde o fenomén, který by neměl být podceněn. To, že dnes rodina přestává plnit svou roli, je živnou půdou pro nezdravý egocentrizmus, který je příčinou krize autorit, poklesu sebeúcty i ztráty vnitřního klidu. Přibývá lidí duševně nemocných, drogově a jinak závislých, roste zločinnost, probouzí se rasová, náboženská a etnická nesnášenlivost. Sexualita, Hospodinem stvořená k prohlubování manželských vztahů, se stává platformou k pěstování nevěry, promiskuity, perverze a obchodu s „lidským masem“. Absence tradiční výchovy se promítá do osudů jednotlivců, rodin i společnosti. Fundovaní, ale přitom sociálně zanedbaní politikové a vůdcové se pomalu a jistě stávají vážnou hrozbou budoucnosti lidstva.

Někteří ze soudobých psychologů sice tvrdí, že nejde ani tak o krizi rodiny, jako spíše o její proměnu do nové podoby, většina z nich však tluče na poplach. Svými přednáškami a publikacemi se pokoušejí krizi rodiny zastavit nebo alespoň přibrzdit. Přemýšlel jsem, kterou se zmíněných publikací zvolit jako podklad pro letošní modlitební týden křesťanských rodin naší církve. Určitě by bylo z čeho vybírat. Nakonec mi však jako teologovi došlo, že o základních principech šťastného manželského soužití hovoří i stará, moudrá kniha jménem Bible – a to hned na svých prvních stránkách. Proto bych vás tento týden rád pozval k jejich četbě a promýšlení.

Ráj není jen minulostí

Příběh z ráje obyčejně čteme jako příběh z dávné historie. Myslíme, že se nás už netýká. Bible však neaspiruje na učebnici dějepisu. Božím přáním je, abychom události ze života Adama a Evy popsané v knize Genesis vnímali jako modelový příběh sepsaný k našemu poučení. Jelikož naši prarodiče žili v ráji, dalo by se říct, že jejich manželství bylo manželstvím rajským. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že by při hledání řešení problematiky krize současných rodin měly být zohledněny principy, jejichž uplatňováním se peklo manželských vztahů může měnit v ráj a získávat tak svou původní, rajskou podobu.

Příběh z ráje nám vždy znovu připomíná, že rajská atmosféra prvního manželství byla dána vzájemným vztahem obou partnerů, jejich vzájemnou úctou a respektem, jejich spoluprací na Bohem svěřeném díle, jejich odhodláním k odpovědnému rodičovství, poslušností Boží vůle a pěstováním společenství s Bohem.

Z publikace Radomíra Jonczyho Manželství, ráj nebo peklo? Vydal Advent-Orion.

Počet přečtení: 1 418 Datum: 24. 12. 2018