Vidět ještě neznamená poznat

Zacheus touží po tom, aby mohl poznat Ježíše a mohl si ujasnit, s kým má tu čest. Nehledejme v tom zvědavost či vypočítavost. Vždyť on po Ježíši nic nechce. Chce se jen přesvědčit, kolik pravdy je na tom, co se o Ježíši povídá. Chce mít vlastní názor.

Mnoho lidí dnes odmítá Ježíše, aniž by se pokusili ho lépe poznat. Spokojí se s tím, co slyší od „většiny“, která v něho nevěří. Zavrhnou ho také a jdou s davem. Je to pohodlné a navíc při tom nehrozí, že budete vyčnívat z řady.

I Zacheus mohl Ježíše odmítnout. Pokud by naslouchal jen tomu, co říkaly židovské „elity“, tak nemusel hledat způsob, který by mu umožnil spatřit Ježíše i přes jeho malou postavu. Prostě by Ježíše odmítl.

Tento celník se ale v životě řídil jednou dobrou zásadou: „Dřív než něco odmítnu, udělám si vlastní názor.“ To je něco, co bychom se od něj měli co nejrychleji přiučit.

Současné „elity“ pohrdají názorem nás „obyčejných“ lidí a tvrdí, že nejsme schopni poznat, co je dobré, a co zlé. Každodenní masáž v médiích se z nás snaží udělat stádo poslušných ovcí, které udělají to, co se jim řekne.

Zacheus znal „elity“ a věděl také, co o Ježíši říkají prostí lidé. Ještě předtím, než rozhodne o tom, jaký postoj k němu zaujme, si chce udělat vlastní názor. Proto hledá vhodné místo, odkud by Ježíše mohl pozorovat, vše pečlivě uvážit, a poté se rozhodnout, co s ním udělá — zda ho přijme, nebo odmítne.

Z knihy Vlastimila Fürsta Ze stínu smrti na cestu pokoje. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.