Blahoslavené oči

Už v ráji zazněl Boží slib týkající se Mesiáše. Krátce po prvním hříchu přichází za Adamem a Evou jejich Stvořitel. Seznamuje je s důsledky jejich pádu. Ve chvíli, kdy se obrací na ďábla, který to vše spískal, prohlásí: „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu“ (Gn 3,15). Jeden z potomků ženy porazí původce zla a dobro znovu zavládne na celé naší planetě.

K této první zmínce o Mesiáši pak proroci postupně přidávali další a další podrobnosti. Popisovali to, co spatřili ve viděních. Ježíš říká, že proroci by bývali Mesiáše rádi viděli osobně, ale tuto možnost měli až lidé v době, kdy Bůh v osobě Ježíše sestoupil na naši planetu.

Učedníci věřili, že jejich Mistr je zaslíbený Mesiáš. Sice se na něj dlouho dívali optikou židovských tradic, ale nakonec pochopili, že jeho království zahrnuje celý svět.

Židovští duchovní měli možnost vidět totéž co učedníci, ale jejich oči v něm neviděly Mesiáše. Proč? Protože oni ho v něm nechtěli vidět.

Co vidí mé oči? Vidím v Ježíši svého Spasitele? Umím se radovat z toho, když vidím, jak se v mém nitru i v lidech kolem mne upevňuje důvěra v Boží milost? Ježíš říká, že záleží na mně, na co se budu dívat a co udělám s tím, co uvidím. Pokud se rozhodnu správně, budou i mé oči blahoslavené.

Z knihy Vlastimila Fürsta Ze stínu smrti na cestu pokoje. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.