Až se pomíjivé změní v nepomíjivé

Díky Bibli víme, že Bůh nám nabízí svou moc, když toužíme po proměně svého života — povahy i činů. Přesto bychom měli vědět, že i přes všechny změny, které prožiji díky Ježíšově proměňující moci, nakonec zemřu s hříšnou přirozeností.

Je možné nějak dosáhnout na dokonalost a bezhříšnost? Je možné zbavit se hříchu jednou provždy? Ježíš se na hoře setkal se dvěma muži. O jednom víme, že nemusel v hrobě čekat na vzkříšení, ale Bůh ho vzal k sobě přímo. Ten druhý byl vzkříšen krátce po své smrti a přenesen do nebe. Oba se Ježíši „zjevili v slávě“. To je skutečnost, kterou bychom neměli přehlédnout.

Apoštol Pavel napsal věřícím v Korintu, co se bude dít během Ježíšova návratu na naši zemi: „… mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost“ (1K 15,52.53).

Pokud toužíme po stavu dokonalosti a bezhříšnosti, pak nám tato slova musí znít jako balzám na duši. V okamžiku, kdy nás Bůh povolá v novému životu, obleče naše smrtelné tělo nesmrtelnost a budeme jednou provždy zbaveni své hříšné přirozenosti. Pavel ještě dodává: „A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil!“ (1K 15,54).

I když vím, že mám k dokonalosti daleko, těším se na tu chvíli, kdy mi ji Bůh daruje, stejně jako mi daroval spasení.

Z knihy Vlastimila Fürsta Ze stínu smrti na cestu pokoje. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.