Co je víra? | Prameny zdraví

Co je víra?

Víra je schopnost, kterou má každý člověk. Schopnost důvěřovat druhým je nám vlastní, každodenně ji používáme, i když je pravda, že do značné míry závisí na výchově v našem raném dětství a na vztazích v dětství vytvořených.

Co je víra?

Rubrika: Spiritualita | Typ článku: Články

Když nastupujeme do vlaku, důvěřujeme, že nás doveze na místo určení. Když nám v lékárně dají léky, neděláme doma jejich analytický rozbor, abychom zjistili, zda jsme nedostali jed. Bez schopnosti věřit by na tomto světě lidé ani nemohli existovat.

Ze zkušenosti víme, že strojvedoucím nebo lékárníkům je možné důvěřovat. Tuto schopnost důvěřovat na základě faktů a zkušeností nám dal Bůh. Proto i ve vztahu k němu a k Bibli od nás Bůh neočekává nic jiného - nic více, ale ani nic méně -, než abychom se přesvědčili na základě poznání faktů a vlastních zkušeností a zaujali čestný postoj k tomu, co nám nabízí.

Je pravda, že mnozí lidé víru v Boha zavrhují a odmítají bez toho, že by měli základní informace o tom, jaký Bůh je, co nám nabízí a jakým způsobem řídí vesmír. Nezdá se mi v životě příliš čestné odsuzovat něco, co vůbec neznám. Jenomže na druhé straně vím, že důvěra se nedá přikázat, a proto ve svobodném vesmíru i takoví lidé mají právo na svůj názor a existenci. Je to jejich věc.

Mnozí lidé však tvrdí, že věřit nemohou, i když se o to pokouší a věřit chtějí. To je ale velmi nepřesné tvrzení. Otázkou není, zda člověk je schopný věřit, ale komu věří. Každý člověk má schopnost věřit. Bůh dává každému člověku přicházejícímu na svět "míru" víry. Kdyby Bůh dal schopnost věřit jenom někomu, pak by bylo nespravedlivé požadovat víru jako podmínku spasení ode všech.

Protože schopnost věřit mají všichni, důležité je, abychom se ptali, jak tuto schopnost používáme a kdo je objektem naší víry. V biblické víře nejde ani tak o vztah k něčemu, jako spíše o osobní vztah k někomu. Když řeknu: "Věřím, že ta polévka je dobrá," jde vlastně o nepřesné použití pojmu "víra". Tato "víra" je zaměřená na nějakou "věc". Mluvím o něčem, o čem bych potřeboval více informací. Jestliže použiji takového obratu, pak mi jde spíše o vyjádření určité pochybnosti, něčeho, o čem nejsem docela přesvědčený a čím si nejsem docela jistý. A to je zvláštní použití, protože slovem "víra" vyjadřujeme spolehnutí se, jistotu.

Naopak, vyjádření: "Věřím, že Jan mě nezklame," prozrazuje vztah důvěry. Tato "víra" je zaměřená na osobu a je výsledkem mého kladného vztahu k danému člověku. V biblickém chápání je spásná víra - kterou nám Bůh nabízí a kterou od nás očekává - zaměřená na osobu.

Všeobecně řečeno, víra je tedy schopnost, kterou má každý člověk. Je to schopnost důvěřovat osobě na základě faktů, důvodů a zkušeností, které máme ať už z vlastního experimentu nebo z jiného, pro nás důvěryhodného zdroje. Bůh od nás nechce nic jiného, než abychom tuto schopnost tak, jak ji používáme v jiných oblastech života, rozvinuli i ve vztahu k němu.

Víra je vztah s Bohem, do kterého vstupujeme na základě poznání
Ve známé a křesťany často citované biblické definici víry ze Žid 11,1 se říká, že "víra je `hypostasis`". Hypostasis je řecké slovo, které se překládá jako "podstata". Jenomže takový překlad: "Víra je zajisté podstatou toho, v co doufáme," příliš nepomáhá při pochopení toho, co víra ve skutečnosti je.

Když na začátku tohoto století archeologové dělali vykopávky v Egyptě, našli mnoho dokumentů s nadpisem "hypostasis". Při čtení těchto starých rukopisů zjistili, že jsou to vlastně obchodní smlouvy, záznamy o prodeji a koupi majetku apod. Od té doby víme, že apoštol nám říká, že víra je vlastně smluvní vztah s Bohem. Bůh nám toho chce dát hodně, ale ví, že nejprve se nám musí představit, jinak mu nebudeme důvěřovat.

A tak Bůh dělá všechno pro to, aby se nám zjevil, představil, abychom ho poznali. Z textu proroka Ozeáše je zřejmé, že milovat Boha znamená poznat ho, a poznat ho znamená milovat ho. V biblickém smyslu poznat někoho znamená mít k němu úzký vztah lásky, důvěry a přátelství.

Víra jako "ano" Bohu na základě poznání Boha z Bible
Odkud pochází taková víra či důvěra? Už jsme si řekli, že Bůh dal každému člověku "míru" víry, jakousi "startovní" víru. Záleží na nás, jak budeme dále rozvíjet tento dar ve vztahu k lidem i k Bohu samotnému.

O Bohu však existuje mnoho různých představ, které si navzájem protiřečí. Proto se nám Bůh zjevuje - představuje, abychom se s ním mohli lépe seznámit. To udělal prostřednictvím svého Slova a zcela výsostně v osobě a díle Ježíše Krista; o tom my dnes můžeme číst v Boží knize - Bibli.

"Víra je tedy ze slyšení a slyšení skrze Slovo Boží." V době, kdy apoštol Pavel napsal tato slova, si lidé nemohli dovolit vlastnit kopie biblických svitků, protože pro jednotlivce byly příliš drahé. Lidé tedy byli odkázáni na to, aby šli do komunity věřících a tam slyšeli toto slovo číst. Kdyby apoštol psal dnes, napsal by asi toto: "A víra je tedy ze čtení (vlastního studia a jistě i z naslouchání kázání) slova Božího."

Prvotním posláním Bible není ani tak poskytnout nám informace o tom, co prožíval Samson, David či Nikodém a jak se zachovali v určitých situacích. Prvotním záměrem Bible je odhalit nám pravdu o tom, jaký je Bůh. To, co je pro můj dnešní život nejdůležitější, není ani tak to, jak se zachovaly biblické postavy, ale jak se k těmto lidem - kteří se nacházeli v různých, často i velmi těžkých životních okolnostech - zachoval Bůh. Právě na základě toho, jak Bůh jednal v průběhu dlouhých let a v různých složitých situacích, si můžeme udělat vyvážený obraz o tom, jaký Bůh je - můžeme si vytvořit představu o jeho charakteru a získat podklady pro své rozhodnutí, zda mu chceme nebo nechceme důvěřovat.

Je tedy potřebné rozlišovat mezi vírou všeobecně - jako schopností důvěřovat, kterou má každý - a spásnou vírou, která znamená osobní rozhodnutí důvěřovat Bohu na základě poznání toho, jak se nám zjevil v Bibli. Víra je sice Boží dar, ale to ještě není spásná víra. Opravdová (spásná) víra je výsledkem rozvíjení daru všeobecné víry a pochází ze čtení (slyšení) Božího slova.

Jestliže Boha neznáme tak, jak se nám zjevuje v Bibli, náš vztah k němu je pak spíše pověrou než vírou. Správná víra v Boha tedy nebude "skokem do tmy", jak někteří lidé víru rádi označují. Bůh nás nenechal ve tmě, on se nám zjevil - odhalil. On nás "nenavádí" k tomu, abychom něco riskovali. Naopak, varuje nás před tím, abychom důvěřovali někomu, koho dobře neznáme. Víra je spíše krokem důvěry do náručí milujícího Boha. Tyto kroky člověk dělá podle toho, jak se učí Boha poznávat. Ve svém vztahu tak neustále roste.

Daniel Duda se v útlé brožurce "Víra co je to?", zabývá dnes tolik rozšířenými nesprávnými představami o víře. V edici Znamení doby vydalo nakladatelství Advent Orion.

Počet přečtení: 7 430 Datum: 1. 1. 1970