Rakovina dělohy | Prameny zdraví

Rakovina dělohy

Děloha je dutým orgánem, ve kterém se usazuje oplodněné vajíčko a vyvíjí se až do doby, kdy je vypuzeno. Děloha má tvar hrušky, v horní části se nacházejí dva rohy, které vedou do vejcovodů a pak do vaječníků. Spodní část dělohy se otvírá do děložního hrdla, které vede do pochvy.

Rakovina dělohy

Rubrika: Zdraví ženy | Typ článku: Články

Děloha je dlouhá 6 až 7 centimetrů a široká 4 centimetry, a to u žen, které neměly děti. U žen, které rodily, jsou rozměry obvykle o jeden centimetr větší. Rozměry dělohy se během těhotenství značně zvětšují. Když dojde při menopauze k jejímu svinutí (involution), vrací se děloha více méně do stavu, v jakém byla před pubertou.

Stěna dělohy je asi centimetr silná a sestává ze tří vrstev, serózní vrstvy, svalové vrstvy (myometrium) a sliznice (endometrium). Během cyklu prochází právě děložní sliznice značnými změnami. Každý měsíc "funkční" vrstva endometria zesílí a stane se hyper-vaskulární s žlázovitým rozšířením. (glandular proliferation). Stává se přecpanou a poté se částečně sama zničí. Cévy prasknou a přivodí menstruační krvácení.Sliznice se poté směrem od netknuté základní vrstvy nahoru obnoví.

Děložní sliznice je orgánem, který je závislým na hladině hormonů. Je velmi silně ovlivňována ovariálním cyklem, podobně jako estrogen a progesteron.

Je známo, že rizikové faktory rakoviny dělohy jsou tytéž jako rizikové faktory rakoviny prsu (obezita, cukrovka a hypertenze). I když se však každý vyhýbá tomu, aby totéž prohlásil i ohledně rakoviny prsu, řada lékařských studií dnes uvádí, že hlavní příčinou rakoviny dělohy je estrogen. Hormonální terapie během menopauzy značně zvyšuje riziko rakoviny dělohy.

Estrogeny a rakovina dělohy

Jakkoliv překvapivé se to může zdát, pro takovou otevřenost jsou velmi specifické důvody. V roce 1975 bylo otevřeně oznámeno, že braní hormonů (estrogenu) během menopauzy představuje vážné riziko onemocnění rakovinou dělohy, a to až do takové míry, že ženy, které trvaly na tom, že hormony budou brát, se musely podrobit hysterektomii (odstranění dělohy), aby se takové katastrofě předešlo.

Když se Butenandtovi a Westphalovi podařilo v roce 1934 izolovat z 50 000 vaječníků prasnic progesteron, prohlásili, že objevili "tajemství přírody", které "otevře nové horizonty". Izolování této nové látky bylo považováno za "okamžik štěstí, za který by vědci dali tisíc dní".40 Mateřský hormon byl právě objeven a - podobně jako objevení hormonu ženskosti (estrogenu) - to bude znamenat revoluci v gynekologii.

Díky objevení prospěšných a "preventivních" účinků progesteronu, s jeho schopností působit proti karcinogennímu účinku estrogenu, přestala být rakovina dělohy problémem - protože se jí dalo lehce vyhnout s použitím metod sekundární a terciární prevence.

Během posledních několika let však bylo zaznamenáno, že progesteron, stejně jako estrogen, není zcela neškodný. Progestiny (přirozené nebo syntetické látky, které působí stejně jako progesteron, přirozený hormon) mají androgenní účinky (podobné účinkům androgenů neboli mužských hormonů) jako je ztráta vlasů či růst chloupků na tváři, sklon k mastné pokožce a mastným vlasům a soustavné přibývání na váze. Byly hlášeny rovněž psychické problémy, podobně jako ztráta libida u řady žen.

Rysem, který působí největší obavy, je však to, že progesteron má negativní metabolické účinky. Způsobuje intoleranci na uhlohydráty a napomáhá vzniku cukrovky, způsobuje hypertenzi a tím ruší takzvané prospěšné účinky, které mají estrogeny na srdce.

Ještě stále se říká, že tím nejdůležitějším důvodem pro braní estrogenu během menopauzy je jeho schopnost snižovat sérum cholesterol a tak chránit ženy proti ateroskleróze a jejím zničujícím důsledkům pro srdce a krevní cévy. Pokud však progesteron (nutný k eliminování estrogenu, který způsobuje rakovinu dělohy) současně ruší ochranný účinek, který má estrogen na srdce, jedinou možností, která zbývá k zabránění rakovině dělohy u žen, které užívají hormonální léčbu (mající za cíl zvýšit kvalitu jejich života v menopauze), by pak bylo vrátit se nazpátek k hysterektomiím... Oficiální statistiky naznačují, že riziko rakoviny dělohy je 7,6x vyšší u žen, které užívají estrogen, riziko se přitom zvyšuje s prodlužující se dobou trvání léčby, tj. je 13,9x vyšší po sedmi a více letech hormonální "léčby".

Braní estrogenu rovněž způsobuje vážné gynekologické komplikace, jako je krvácení, které často trvá po deset a více let následujících po menopauze (u 61,3 procent uživatelek). U 28,2 procent žen po menopauze, které berou estrogen, bylo hlášeno provedení hysterektomií, v porovnání s pouhými 5,3 procenty těch, které jej neužívaly. U 30,7 procent uživatelek estrogenu je rovněž třeba opakovaně provádět roztažení (dilatation)a kyretáž, v porovnání s pouhými 8,3 procenty žen, které tento lék neužívají.

Dr. Ettinger, Golditch a Friedman vyvozují ve zprávě o důsledcích užívání estrogenu během menopauzy následující: "I nepříliš vysoké dávky estrogenu, užívaného bez progesteronu, významně zvyšují riziko abnormálního děložního krvácení, děložní hyperplasie (zvětšení tloušťky děložní stěny, která normálně činí 1 cm), rakoviny dělohy a potřeby gynekologického chirurgického zákroku."

Tito autoři také zdůrazňují skutečnost, že, v protikladu k široce sdílenému přesvědčení, rakovina dělohy u žen, které berou estrogen, není méně nebezpečná než u žen, které jej neužívají. Na druhé straně - a to je jistě povzbuzující zpráva -, když žena přestane estrogen užívat, riziko rakoviny dělohy se v letech, které následují, snižuje.

Autoři uzavírají tuto zprávu, která byla přednesena na Mezinárodním sympoziu o osteoporóze v dánské Kodani v červnu 1984, konstatováním, že lékaři naneštěstí nepřestávají předpisovat ženám (které ještě nebyly připraveny o dělohu) estrogen. Proč to dělají?

Až tak daleko nás zavedl panující biomedicínský koncept menopauzy.

Z knihy Daniele Starenkyj: Menopause: A New Approach

Počet přečtení: 10 294 Datum: 6. 2. 2007