Festus (latinsky: slavnostní)

Félixe vystřídal na postu římského místodržitele Judska Portius Festus. S touto funkcí zdědil i jeden nepříjemný problém. Byl konfrontován s vězněm, se kterým si jeho předchůdce neuměl poradit. Jakmile se Festus ujal své funkce, židovští představitelé naléhali, aby se okamžitě zabýval Pavlovým případem. Měli mazaný plán. Navrhli, aby Pavla převezli z Cesareje do Jeruzaléma. Cestou by si našli příležitost, aby ho zabili.

Říman Festus pravděpodobně nechápal, o co vlastně Židům jde. Celou věc shrnul slovy: V Pavlově případě jde zřejmě o „nějaké spory o své náboženství a o nějakého zemřelého Ježíše, o němž Pavel tvrdil, že je živ“ (Sk 25,19). Vyjádřil to vlastně velmi přesně. Nenávist židovských vůdců byla veliká. Přestože byli očitými svědky, odmítali uznat, že Ježíš vstal z mrtvých. Tragickým aspektem bylo i to, že Festus nechtěl zjistit, jestli Pavel třeba nemá pravdu, když trvá na tom, že Ježíš žije.

Jako vždy, i dnes je mnoho takových, kteří si podobně jako Festus nevědí rady s Ježíšem. Křesťané jsou přesvědčeni, že Ježíš nezůstal v hrobě, ale třetí den vstal z mrtvých. Mnozí to však považují za chytrý trik. Taková situace vyžaduje lidi jako Pavel, kteří odvážně trvají na tom, že Ježíš opravdu žije!

Pane, děkuji Ti za jistotu, že žiješ a že o tom můžu vyprávět druhým.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.