Kešu | Prameny zdraví

Kešu

Kešu jsou olejnaté ořechy se sladkou, jemnou chutí. Jsou známé zejména svým obsahem hořčíku, jedním z nejvyšších v rostlinné říši (převyšují je jen slunečnicová semínka) - 260 mg/100 gramů. (Maso, mléko a vejce jsou na hořčík chudé, ani v jednom případě jej neobsahují více než 24 mg/100 gramů.)

Kešu

Rubrika: Ořechy a semena | Typ článku: Články

Hořčík se v těle zapojuje do množství metabolických funkcí, zvláště do přenosu nervových impulsů. Vzhledem k tomu, že jsou kešu současně velmi bohaté na vitamíny B1 a B2 (v jejich obsahu předstihují mandle i vlašské ořechy), jejich konzumace se doporučuje zvláště v případech nervozity, podrážděnosti, depresí, slabosti, abnormální únavy, při podráždění střev, bolestivé menstruaci či při angině pectoris. Kešu vynikají i svým vysokým obsahem mononenasycených mastných kyselin.

Para ořechy
Strom, který dává para ořechy, vyniká svojí majestátností a krásou. Protože se jej dosud nepodařilo vyšlechtit, většina ořechů prodávaných na trhu pochází z divokých stromů povodí Amazonky.

Para ořechy obsahují více než 66 % tuku. Společně s plody palmy a kokosovým ořechem patří para ořechy mezi plody obsahující největší procento nasycených mastných kyselin (tuků) v rostlinné říši.

Jejich důležitou dietetickou vlastností je vysoký obsah vitamínu B1. Více tohoto vitamínu obsahují jen pšeničné klíčky, pivní kvasnice, slunečnicová semínka a piniové oříšky.

I vzhledem k příznivému účinku tohoto vitamínu na nervovou soustavu jsou para ořechy vhodné pro ty, kteří trpí podrážděností, depresemi, ztrátou paměti, špatnou koncentrací a nízkou psychickou odolností.

Pistácie
Už přibližně 1 700 roků před Kristem se, podle slov patriarchy Jákoba, který žil v Palestině, pistácie společně s medem a mandlemi považovaly za "jeden z nejlepších plodů země". Od té doby se rozšířily do Středomoří a nedávno i do Severní Ameriky.

Vysokým obsahem železa (6,8 mg/100 gramů) se pistáciové oříšky vyrovnají čočce a někdy ji i předstihují. Obsahují cenné stopové prvky, jako např. měď, která podle posledních výzkumů usnadňuje vstřebávání železa.

Kombinace železo - měď svým protianemickým účinkem převyšuje všechny farmaceutické přípravky založené čistě na bázi železa, což se může ještě znásobit, když se pistácie konzumují společně s ovocem či zeleninou bohatými na vitamín C, neboť tento vitamín zvyšuje absorpci železa ve střevě.

Lískové oříšky
Výživná hodnota lískových oříšků a mandlí je přibližně stejná, ale lískové oříšky jsou bohatší na kalorie, tuky, vitamín B1 a foláty, mandle obsahují naproti tomu více bílkovin, vápníku, fosforu, železa a niacinu. Podobně jako ostatní ořechy ani lískové oříšky neobsahují prakticky žádný provitamín A (betakarotén) a vitamín C.

Dr. Valnet, významný francouzský fytoterapeut, zdůrazňuje prospěšné účinky lískových oříšků nejen při prevenci před tvorbou ledvinových kamenů, ale i k jejich léčbě, a to zvláště, jedná-li se o urátové kameny. Pravidelná konzumace lískových oříšků, nejlépe každé ráno, má pozitivní vliv na průběh a výsledek léčby.

Slunečnicová semínka
Slunečnicová semínka patří k nejvýživnějším koncentrovaným přírodním potravinám. I když obsahují velké množství živin, dají se snadno strávit, pokud je dobře rozžvýkáme.

Slunečnicová semínka jsou jedním z nejbohatších zdrojů vitamínu E (více jej mají jenom mandle) a vitamínu B1 (více ho je jenom v pivovarských kvasnicích). Jsou velmi bohaté na hořčík, železo, vápník a fosfor.

Jedení slunečnicových semínek se doporučuje při ekzémech, popraskané a suché kůži a kožních zánětech obecně. Posilují nehty a vlasy a redukují množství šedin.

Nejlepší jsou v syrovém stavu; velmi chutné jsou i pražené, pokud se však praží příliš dlouho, sníží se jejich nutriční hodnota. Semínka můžeme i pomlet na homogenní pastu, která je výborná pro děti a starší lidi s poškozeným chrupem.

Mandle
V zimě, když listnaté stromy odhalují holé větve, je mandle obsypaná nádhernými bílo-růžovými květy, které oznamují brzký příchod jara.

Mandle tvoří součást lidské výživy již odnepaměti. Svojí výživnou hodnotou a kulinářskými vlastnostmi se staly jedinečnou potravinou se širokým uplatněním.

Mandle jsou bohaté na všechny základní živiny. Obsahují snadno stravitelné bílkoviny, dodávají celý komplex esenciálních aminokyselin a v kvalitě je předčí jen sójové bílkoviny. Jsou jedním z nejbohatších rostlinných zdrojů vápníku (247 mg/100 gramů) a fosforu. Obsahují též významná množství hořčíku, draslíku a železa.

I když jsou mandle velmi bohaté na tuk (tvoří více než polovinu jejich hmotnosti), cholesterol nezvyšují, ale snižují. (To samé platí o vlašském ořechu.) To je výsledkem vyváženého poměru mastných kyselin a vysokého obsahu vitamínu E.

Mandle se mohou konzumovat hned, čerstvě vyloupané. Po vyloupání se obsah vody v mandlích snižuje a tvrdnou. Mohou se jíst syrové anebo mírně opražené (tím ztrácejí část vitamínů).

Můžeme si připravovat mandlové mléko, což je směs rozmixovaných mandlí s vodou a sladidlem (nejlépe medem), kterou můžeme pít místo kravského mléka.

Mandlové mléko se doporučuje zejména v případě alergie na kravské mléko. Tato alergie se u dětí projevuje ekzémy a vyrážkami. Dr. Bircher-Benner, klasik švýcarské školy přírodní medicíny, popularizoval léčbu kojenců a dětí s kožními a atopickými alergiemi založenou na mandlovém mléce - a to s velmi dobrými výsledky.

Mandlové mléko je vhodným a posilujícím nápojem i pro starší lidi (kteří mohou mít problém mandle rozkousat), kojící maminky (podporuje tvorbu mateřského mléka) a všechny lidi, kteří potřebují posílit nervovou soustavu a vypořádat se se stresem.

Mandle obsahují velké množství minerálů, ze kterých se skládá kostra (vápník, fosfor a hořčík) a zároveň alkalizují, což podporuje zadržování vápníku, zatímco kyselé potraviny (především maso) zvyšují jeho vyplavování močí. Toto všechno dělá z mandlí ideální potravinu pro ty, kteří trpí osteoporózou anebo demineralizací kostí.

Smísíme-li pomleté mandle s cukrem, získáváme marcipán. Z mandlí a medu pak můžeme připravovat nugát.

Vlašské ořechy
Předpokládá se, že vlašský ořech má původ ve Střední Asii, ale dobře se přizpůsobil i podmínkám v zemích lemujících Středozemní moře. Mohli bychom říci, že vlašský ořech tvoří součást středomořské stravy již po tisíciletí a má výbornou pověst pro svůj prospěšný vliv na zdraví, zvláště pro zdravé srdce.

Vlašský ořech je společně s dalšími olejnatými ořechy jedním z nejkoncentrovanějších zdrojů živin nacházejících se v přírodě. Společně s para ořechy má nejvyšší obsah kalorií (642 kcal/100 gramů), což je dáno vysokým podílem tuků (oleje).

Z mastných kyselin (tuků), které se ve vlašském ořechu nacházejí, vyniká zejména obsah kyseliny linolové, což je esenciální mastná kyselina, kterou si tělo neumí vytvořit. Snižuje hladinu cholesterolu a stará se o vytváření nervových tkání a potřebného množství protilátek.

Významný je také obsah kyseliny linolenové, mastné kyseliny série omega-3, která se nachází i v rybách (jejichž konzumace bývá z tohoto důvodu doporučována). Tato mastná kyselina snižuje hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi, zabraňuje vzniku krevních sraženin v cévách a brzdí zánětlivé procesy.

(Vlašské ořechy, pšeničné klíčky, prvosenka a semena řepky jsou nejvydatnějšími rostlinnými zdroji kyseliny linolenové.)

Donedávna se lidem se zvýšenou hladinou cholesterolu přímo zakazovalo konzumovat olejnaté ořechy (a z nich především vlašské). Výzkumy vedené dr. Sabaté na Loma Linda University (Kalifornie) ukazují, že denní dávka 80 gramů ořechů po dobu dvou měsíců sníží hladinu LDL (škodlivého) cholesterolu o 16 %.

Vlašské ořechy jsou jedním z nejlepších zdrojů vitamínu B6, známého též jako pyridoxin, který se stará o správné fungování mozku a tvorbu červených krvinek.

Vlašské ořechy jsou bohaté na fosfor a draslík a zároveň chudé na sodík, což pomáhá zdraví kardiovaskulární soustavy. Obsahují i hodně železa (2,5 mg/100 gramů), hořčíku a vápníku, zatímco mandle a lískové oříšky jsou bohatší na vápník.

Obsahují též hodně zinku (2,7 mg/100 gramů), což je o hodně více než ryby nebo jakékoliv maso kromě jater. Nedostatek zinku oslabuje imunitní systém a zpomaluje hojení ran.

Vlašské ořechy obsahují 2,9 mg/100 gramů manganu, obsahem tohoto stopového prvku je převyšují jen lískové oříšky, sója, fazole a obilí. (Maso, ryby, vejce a mléko jsou na mangan chudé.) Nedostatek manganu je jednou z příčin neplodnosti u obou pohlaví.

Konzumace vlašských ořechů má pozitivní účinek na sexuální výkon, protože zvyšuje mužskou potenci i sexuální odezvu u žen. Ořechy nejsou afrodiziakem v pravém smyslu slova, protože ve skutečnosti nezvyšují sexuální touhu, ale podporují a zvyšují fyziologickou reakci v době sexuální aktivity u muže i u ženy.

Svým obsahem esenciálních mastných kyselin, lecitinu, fosforu a vitamínu B6 zlepšují duševní výkonnost a vracejí sílu a rovnováhu nervové soustavě, proto by neměly chybět ve stravě studentů a duševně pracujících. Lidé, kteří trpí podrážděností, depresemi, stresem anebo nervovým vyčerpáním by měli denně sníst hrst vlašských ořechů, nejlépe k snídani.

Arašídy
Ani v pestrém světě rostlin se běžně nesetkáváme s tím, aby se plod vyvíjel pod zemí. Burské oříšky (neboli arašídy) patří mezi výjimky.

Někteří historici určují za zemi jejich původu Brazílii či dokonce východní Asii, ale domorodci v Karibské oblasti pěstovali burské oříšky už v dávné minulosti.

Arašídy obsahují nejvíce bílkovin mezi všemi olejnatými ořechy a svojí výživnou koncentrací převyšují jakoukoliv potravinu živočišného původu - i proto by se neměly konzumovat jako laskomina mezi hlavními jídly.

Jsou výjimečně bohaté na draslík. Skutečného rekordu dosahují však arašídy obsahem niacínu (vitamínu B3), který působí v organismu jako koenzym a usnadňuje mnohé chemické reakce, které jsou potřebné při metabolismu uhlohydrátů a tuků, čímž umožňuje živinám, aby dodávaly buňkám energii.

Vzhledem k tomu, že obsahují relativně málo rostlinné vlákniny, může se vám stát, pokud jich zkonzumujete velké množství bez ovoce nebo celozrnných potravin, že vám způsobí zácpu.

Pravidelná konzumace burských oříšků vzhledem k vysokému obsahu nenasycených mastných kyselin a vitamínu E upevňuje zdraví pokožky a sliznice, obě tyto látky totiž napomáhají regeneraci buněk.

Počet přečtení: 19 927 Datum: 13. 11. 2007