Karob, svatojánský chléb

Karob je stále zelený strom, který vyrůstá až do výsky 15 metrů. Pro své sladké a výživné plody se ve světě pěstuje hlavně jako zdroj potravy. Plod karobu je tmavě hnědý jedlý lusk 15-30 cm dlouhý a poměrné silný a široký. Ten je sušen a mlet na jemný karobový prášek. Sušená semena z lusků se často používala v obchodě jako platidlo. Od karobu je odvozen výraz karát (karobový bob se řecky řekne keration), který se dodnes používá klenotníky při popisu zlata. V dřívějších dobách zpěváci žvýkali karobové lusky, protože věřili, že jim to vyčistí krk a hlasivky.

Karob obsahuje 8% bílkovin, velký díl přirozeného cukru (asi 46%), vitamíny skupiny B, minerály - vápník, hořčík, draslík, a stopové prvky - železo, mangan, chrom, měď. Porovnáme-li jej s kakaem, má třikrát vyšší obsah vápníku, o třetinu méně kalorií a sedmnáctkrát méně tuku! Karob je bohatým zdrojem vlákniny pektinu, který pomáhá při trávení a vylučování a je užitečný pro zastavení průjmu, při zvedání žaludku a při zvracení. Obsahuje též lignin. Pektin i lignin mají prospěšný vliv na snižování hladiny cholesterolu.

U karobu je oproti kakau příznivější výrobní proces (většina kakaových bobů je naneštěstí produkována v zemích, kde je hygienická úroveň hluboko pod úrovní civilizovaných zemí). Na rozdíl od kakaa neobsahuje karob škodlivé methylxanthiny (s jejich četnými nepříznivými účinky pro zdraví člověka - od zrychleného tepu přes poruchy spánku a nadměrnou vznětlivost až po pocity úzkosti), nevyžaduje při výrobě kvašení přinášející nebezpečí rozvoje nežádoucích baktérií či plísní (u čokolády je kvašení nutné pro dosažení chuti). Vzhledem k přirozeně nasládlé chuti nevyžaduje karob obohacení cukrem a vzhledem k jemné konzistenci nevyžaduje ani přidávání velkého množství tuku (při výrobě čokolády běžné).