Pomeranč | Prameny zdraví

Pomeranč

Profesor Stepp ve své přednášce na fakultě medicíny ve Valencii (Španělsko) prohlásil: „Je zcela absurdní, aby lékaři v této oblasti doporučovali farmaceutické doplňky vitaminu C.“

Pomeranč

Rubrika: Ovoce | Typ článku: Encyklopedie

Bylo to ve čtyřicátých letech 20. století a farmaceutický průmysl se honosil tím, že je schopný syntetizovat většinu vitaminů. Profesor Stepp, německý odborník proslulý svými výzkumnými pracemi o vitaminech, se zúčastnil vědecké konference, probíhající ve městě na břehu Středozemního moře. Tehdy ho jeho tamní kolegové vzali na prohlídku rozlehlých pomerančovníkových plantáží, kde měl příležitost ochutnat lahodné plody pomeranče. Když jich několik snědl, zvolal: „Zralý pomeranč je mnohem chutnější než umělé doplňky vitaminu C, které nabízí naše společnost!“

Profesor Stepp měl pravdu. Pomeranč jako přirozená potravina je lepším zdrojem vitaminu C než kterýkoliv farmaceutický přípravek. Dnes víme, že kromě vitaminu C pomeranče obsahují téměř 170 fytochemikálií, které umocňují a doplňují jeho působení v organismu. Toto vše, spolu s pocitem duševní pohody, který navozuje jeho konzumace, vyvolává mnohem silnější zdravotní účinky, než by se očekávalo od 53 mg/100 g vitaminu C. I přes tvrzení zastánců farmaceutické chemie vitamin C z pomeranče je pro organismus mnohem přijatelnější než z kteréhokoliv chemického přípravku.

Pomeranč obsahuje přiměřené množství cukrů (asi 9 g/100 g), které tělo lehce vstřebává a jejichž omezené množství dobře snášejí i diabetici. Tvoří je sacharóza, dextróza a levulóza. Obsahuje velký podíl draslíku a vápníku a menší, i když neméně důležitý podíl železa a hořčíku.

Kromě vitaminu C (45–60 mg/100 g) se v pomerančích nacházejí i karotenoidy (provitaminy A), vitamin B1 a vitamin B2. Kyselina listová je nezbytná pro zdravý vývoj nervového systému plodu, působí též jako antioxidant, jehož přítomnost v krvi je důležitá pro správnou funkci krevních buněk imunitního systému (leukocytů neboli bílých krvinek).

Organické kyseliny, zejména kyselina citronová, zvyšují účinek vitaminu C a ulehčují vylučování toxických látek z těla (např. kyseliny močové).

Karotenoidy jsou látky, jež mají podobné složení jako betakaroten a v organismu se přeměňují na vitamin A. Působí jako silné antioxidanty. Z 20 karotenoidů nacházejících se v pomeranči je nejvýznamnější kryptoxantin, lutein a zeaxantin.

Fytochemikálie jsou látky, které se sice v potravinách vyskytují v malých dávkách, ale v těle mají velmi důležitou úlohu. Předpokládá se, že v pomeranči je přibližně 170 různých fytochemikálií a mnohé další dosud nebyly objeveny. Z chemického hlediska se v pomeranči vyskytují dvě hlavní skupiny fytochemikálií.

Flavonoidy jsou silné antioxidační, protizánětlivé a protirakovinné glykosidy, které mají příznivý vliv i na oběhovou soustavu. Mezi nejznámější patří rutin, tangeretin, nobiletin, naringin, hesperidin a kvercetin.

Limonoidy mimo jiné propůjčují pomeranči charakteristické aroma. Z chemického hlediska jsou to terpeny, z nichž je nejhojněji zastoupen d-limonen. Výzkumy potvrdily, že tyto látky snižují riziko vzniku nádorů.

Díky výjimečnému složení pomeranče zvyšují odolnost vůči chorobám, chrání cévy, remineralizují a mají protialergické, alkalizující a protirakovinné účinky.

Pomeranče by měly být součástí stravy nejen při infekčních onemocněních, ale i při nachlazení. Ukázalo se, že k dosažení žádoucích výsledků je třeba denně sníst alespoň čtyři kusy pomerančů (250 mg vitaminu C). I když není možné se domnívat, že konzumací pomerančů lze chřipkové onemocnění nebo nachlazení zcela vyléčit, je prokázáno, že vitamin C z pomerančů zkracuje dobu nemoci a zmírňuje její příznaky.

Pomeranče zvyšují schopnost bílých krvinek bojovat proti mikroorganismům, napomáhají jejich množení a prodlužují jejich životnost. (Za tento účinek vděčíme společnému působení kyseliny listové a vitaminu C.) Zpomalují postup virů v buňkách. (K tomu dochází díky působení flavonoidů a vitaminu C.) Zvyšují tvorbu interferonu (protivirového proteinu), který si tělo vyrábí samo.

Každodenní konzumace pomerančů je tedy vhodnou prevencí nejen proti nachlazení a chřipce, ale i proti jiným infekčním onemocněním.

Flavonoidy z pomeranče spolu s vitaminem C zpomalují tvorbu destičkové zátky, ředí krev a zlepšují její cirkulaci, což je důležité zejména pro mozek a srdce.

Pomeranče obsahují i čtyři vysoce účinné antioxidanty, které vzájemně posilují svůj účinek: vitamin C, kvercetin (žluté přírodní barvivo), provitamin A a kyselinu listovou. Díky tomu mají silný antioxidační vliv na všechny buňky organismu, čímž částečně zabraňují vzniku arteriosklerózy a brzdí proces stárnutí. Dále bylo zjištěno, že vysoké dávky vitaminu C (1 g denně po dobu 6 týdnů) snižují krevní tlak.

Dužina pomeranče, včetně bílé střední vrstvy (mezokarpu), je bohatá na pektin, rozpustnou vlákninu, která snižuje hladinu cholesterolu.

Pravidelná konzumace pomerančů včetně dužiny a mezokarpu (bílá vnitřní slupka) má vliv na snižování hladiny cholesterolu v krvi, krevního tlaku a rizika vzniku arteriosklerózy, cévní trombózy a srdečních onemocnění.

Pomeranče pomáhají při léčbě zácpy a střevní atonie dvojím způsobem: stimulují vylučování žluče (cholagogický účinek) a podporují její laxativní účinek ve střevech a jejich jemná vláknina stimuluje peristaltiku střev.

Kromě toho, že pomeranče pomáhají při zácpě, zmírňují i hemoroidy, které ji nejčastěji provázejí. V těchto případech je nejúčinnější vyzkoušet pomerančovou kúru.

Výzkumy ukázaly, že lidé s vysokou hladinou vitaminu C v krvi méně trpí alergiemi. Je to patrně dáno schopností vitaminu C potlačovat účinky histaminu, látky, která vyvolává alergické reakce. Konzumace čtyř až pěti pomerančů denně (nebo pomerančové šťávy) přispívá k prevenci vzniku alergických reakcí, např. rinitidy (rýmy) a průduškového astmatu.

Pomeranče ve 100 g dužiny obsahují 30–40 mg vápníku, čímž se řadí mezi plody bohaté na tento minerál (mléko ho obsahuje 119 mg). Dále se v nich nachází relativně velké množství hořčíku a fosforu. Díky vysokému obsahu vitaminu C, který je důležitý pro vyrovnaný metabolismus kostí, zubů a chrupavek, se pomeranče doporučují při osteoporóze, křivici a zvýšené spotřebě minerálních solí.

Pomerančová kúra je velmi účinná při odbourávání a odstraňování depozit kyseliny močové v kloubech, kde mohou vyvolat dnový záchvat. Pomocí této léčby se dají částečně rozpustit i ledvinové kameny. Tento efekt je dán alkalizujícími účinky, které mají nejen pomeranče, ale i ostatní druhy citrusů. Je to paradoxní, že právě toto kyselé ovoce je výborným alkalizérem krve.

Velké množství karotenoidů a jiných antioxidantů v pomerančích působí preventivně proti makulární degeneraci sítnice, která je ve vyspělých zemích hlavní příčinou slepoty lidí starších 65 let.

Vitamin C a jiné fytochemikálie ve všech citrusových plodech mají protirakovinný účinek. Mnohé studie prokázaly, že konzumace nejméně jednoho pomeranče nebo jiného citrusového plodu denně chrání organismus před vznikem různých druhů rakoviny a má blahodárný vliv na pacienty, u nichž byla tato nemoc již diagnostikována.

Aby pomeranče, které jsou ještě na stromech, získaly svoji typickou oranžovou barvu, potřebují být po několik nocí vystaveny mrazu. To je však možné jen v oblastech s mírným podnebím. V tropických oblastech, kde po celý rok bývá teplé počasí, je celkem běžné, že dozrálé pomeranče zůstávají zelené. Zralost pomeranče se tedy nepozná podle barvy kůry, nýbrž podle podílu cukru a kyseliny ve šťávě. V dozrálém ovoci je to přibližně 6:1, tedy šest dílů cukru a jeden díl kyseliny.

Při konzumaci pomeranče se může jíst i bílá střední vrstva, tzv. mezokarp, a vláknitá dužina, pokud není tvrdá. (Pomeranč, na jehož kůře je výrůstek, má nejbohatší látkové složení.) Konzumací čtyř pomerančů denně tělo získá látky potřebné ke zvýšení odolnosti organismu vůči infekcím.

Nejlepší je vypít šťávu z pomeranče ji ihned po vymačkání, protože působení světla snižuje účinek vitaminu C. Konzervované pomerančové džusy ztrácejí část obsahu vitaminu C, ale v některých konzervárnách tuto ztrátu doplňují syntetickým vitaminem.

Pomerančová kúra: Provádí se dva dny v týdnu po dobu jednoho měsíce. Během ní se konzumují jen pomeranče a pije pomerančová šťáva. Doporučuje se denně sníst 10 až 12 pomerančů a vypít 2 až 4 sklenice šťávy. Je-li pomerančová šťáva velmi kyselá, lze do ní přidat 2 čajové lžičky medu.

Pomerančová šťáva je vhodný nápoj ke snídani a zdravé občerstvení v průběhu celého dne. Obsahuje stejné látky jako pomeranč, jen vápníku má menší množství.

Konzervované džusy a jiné nápoje ze zředěné pomerančové šťávy jsou dobrou náhradou čerstvě vylisované šťávy z pomerančů. Při průmyslovém zpracování džusů sice dochází k 10% ztrátě vitaminu C, ale ostatní vitaminy zůstávají zachovány v téměř nezměněném množství. Pokud nemáte k dispozici čerstvě vylisovanou šťávu, klidně pijte 100% džusy, které jsou k dostání v kterémkoliv obchodě.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 25 363 Datum: 21. 1. 2009