Rakovina prsu | Prameny zdraví

Rakovina prsu

Statistiky týkající se tohoto onemocnění jsou temné. V roce 1940 měla rakovinu prsu jedna žena z dvaceti. V roce 1970 se začalo mluvit o „opravdové sociální pohromě", protože, „když nějaká nemoc ohrožuje jednu ženu z patnácti, týká se to všech žen".

Rakovina prsu

Rubrika: Rakovina | Typ článku: Články

V roce 1987 se rozeznělo poplašné zařízení: obětí byla jedna žena z deseti. Podle předpovědí, které byly učiněny v roce 1990 pro rok 2000, měla být ohrožena jedna žena z každých devíti. V roce 1996 zaznělo sdělení, které vyvolalo paniku. Vynikající specialista na rakovinu prsu oznámil, že v současné době je v ohrožení onemocněním rakovinou prsu v USA jedna žena z osmi.

Jakkoli bolestné to může být, je velmi obtížné nemluvit o epidemii, a to o takové, jejíž překonání si vyžádá nějaký čas, a to i se všemi dostupnými zbraněmi.

Jaké zbraně tedy máme? Je tady samozřejmě primární prevence. I když nám nemusí být známy přesné příčiny vzniku této rakoviny, rozhodně jsou nám známy rizikové faktory. Orgány, které jsou odpovědné za eliminování tohoto onemocnění, jsou však pesimistické. Ačkoliv by mohla být primární prevence dokonale účinnou, zdá se to být v tomto okamžiku poněkud utopickou myšlenkou, protože by to znamenalo, že by všechny ženy musely radikálně změnit svůj životní styl. Musíme se proto spoléhat na screening a léčbu, což znamená, že pouze těm ženám, které již rakovinou prsu onemocněly, se dostane v možném rozsahu pomoci.

Screeningové techniky zahrnují sebevyšetření neboli vyšetření prsu pohmatem hned po skončení menstruace za účelem objevení bulky nebo zatvrdliny, spojené s lékařskou prohlídkou, která by měla konat aspoň jednou ročně. Tyto dvě metody dokáží v 70 procentech případů odhalit neinvazivní nádor, jehož rozměry nepřesahují 2 cm. V takové situaci bude pravděpodobně stačit jednoduchá lumpektomie (která zahrnuje pouze odstranění nádoru) spolu s ozařováním, existuje 90 až 95 procentní pravděpodobnost úplného vyléčení. Je-li nádor větší než dva centimetry, míra přežití klesá na 48 procent. Pokud však rakovina metastázovala, vytvořili se sekundární místa nádorů (což může zahrnovat i mozek) a jsou postiženy lymfatické uzliny, míra přežití po pěti letech od prvního chirurgického zákroku klesá na pouhých 20 procent, a to i po rozsáhlém chirurgickém zákroku a dlouhodobé chemoterapii.

Jako dodatek jednoduchých screeningových metod, které by se měly provádět rutinně, existují také další vyšetření, jako je mamografie (rentgen prsu). Ironií však je, že toto vyšetření s sebou rovněž, podle National Cancer Institute, nese určitá rizika. Když se používá jako rutinní screeningová metoda pro odhalení rakoviny prsu jedno ročně, existuje riziko, že může vyvolat rakovinu u žen mladších 35 let, v důsledku nadměrného vystavení záření. Někteří autoři předpokládají, že mamografie mohou způsobit 75 případů rakoviny prsou na každých patnáct případů, které odhalí.

Existuje také termografie, která bývá považována za neškodnou techniku (prs není rentgenován, ale teplo, které vyzařuje, je nahráno na film), a cytopunktura, což je nekomplikovaná metoda, při níž se do oblasti indikované mamografií nebo termografií vnoří velmi jemná jehla určená k biopsii.

Příčiny rakoviny prsu

V první polovině dvacátého století bylo ve vědecké práci s titulem Biological Actions of Sex Hormones zformulováno, že hlavní příčinou rakoviny prsu je estrogen. Prvním, kdo v roce 1896 prohlásil, že původce a příčina rakoviny prsu a pravděpodobně všech rakovin ženských orgánů by měla být nepochybně hledána v ženských vaječnících. Studie brzy potvrdily tuto vědeckou intuici a ukázaly, že výskyt rakoviny se snížil ze 78 na 10 procent u těch samiček zvířat, kterým byly před dosažením šesti měsíců odstraněny vaječníky, a že u kastrovaných samečků s voperovanými vaječníky docházelo k rozvoji rakoviny bradavek, což je neobyčejně výjimečný jev.

Objevení estrogenu během dvacátých let umožnilo zorganizovat specifičtější studie na zvířatech, které se ukázaly být právě tak přesvědčivé. Injekce přirozených či umělých estrogenů způsobovaly rakovinu bradavek jak u samečků, tak u samiček, a to i při tzv. normálním dávkování.

Vědci brzy pochopili, že tělo si vyrábí větší množství estrogenu než je nutné, protože jej potřebuje jenom nepatrná množství. Nadbytek musí být proto metabolizován, neutralizován a vyloučen. Játra jsou odpovědná za neutralizování estrogenu a ledviny za jeho vyloučení. Dysfunkce kteréhokoliv z těchto orgánů může napomoci objevení se rakoviny prsu, které následuje po nahromadění estrogenů v této části těla. Gynecomastie neboli hypertrofie prsů u mužů je například častým příznakem cirhózy jater.

Od počátku čtyřicátých let bylo rovněž zaznamenáváno, že při rakovině prsu hraje roli složka dědičnosti a statisticky prokázaný vztah matka-dcera. Byl objeven virus, který se zřejmě předává mateřským mlékem, ale zprávy jsou zcela jednoznačné v jednom ohledu: aby se virus stal aktivním a destruktivním, musí být podpořen estrogeny.

Mezi roky 1920 a 1950 bylo opakovaně zjišťováno, že vyšší výskyt rakoviny prsu se projevoval u žen, které se nevdaly a které neměly děti, což potvrzuje pozorování, která byla učiněna na přelomu století.

Preventivní prostředky

V první polovině dvacátého století bojovala medicína s příčinami rakoviny prsu s využíváním specifických metod, které byly vědecky ověřeny na velkém počtu studií na zvířatech.

Doporučovalo se, vyskytla-li se rakovina prsu v rodině, aby matka nekojila své dítě. Tato myšlenka byla diskutována již v práci, která byla vypracována na podporu používání kojných, v roce 1818. „Jakmile byla rozpoznána dědičnost rakoviny, byla realizována i důležitost předání novorozeně kojné, pokud se u matky před anebo v průběhu těhotenství projevily některé příznaky rakoviny, protože existuje velmi málo pochyb o tom, že matka předá svou predispozici k rakovině svému dítěti v průběhu kojení, i když se mu možná tomuto riziku podařilo vyhnout v průběhu těhotenství." Toto prohlášení vedlo k velkému útlumu v kojení, který následoval po II. světové válce a vystavil tak milióny matek vysokým a opakovaným dávkám karcinogenních DES (kvůli zastavení tvorby mléka), když jedno dítě následovalo po druhém.

Tvorba estrogenu by měla být u všech žen za jakoukoliv cenu eliminována. Tato teorie učinila znovu populárními ovariektomie, od kterých se v 19. století ustoupilo ve prospěch hysterektomií. Přesto však zaznělo, že alternativou k odstranění vaječníků a tak ke snížení hladiny cirkulujícího estrogenu u ženy je strava, která obsahuje málo bílkovin i málo tuku a nepřispívá k obezitě. Autor této studie o rakovině prsu uzavřel svou práci poznámkou: „Je třeba si pamatovat, že můžeme očekávat, že jakákoliv terapie, která sníží tělesnou váhu, povede k oddálení rozvoje rakoviny prsních žláz."

Za dobu, která uplynula od publikování těchto průkopnických zpráv, jsme zjistili, že produkce „periferního" estrogenu se po menopauze zvyšuje a že množství vytvořeného estrogenu je úměrné váze. To znamená, že čím vyšší je obsah tuku v těle ženy, tím vyšší je její produkce estrogenu a tím vyšší je její riziko onemocnění rakovinou dělohy a prsu, které jsou oboje rozhodně ovlivňovány endogenními (vytváří se v těle) a exogenními estrogeny (konzumovanými buď v podobě léků anebo živočišných výrobků).

I když se nám dnes nechce věřit, že by výskyt této smrtící rakoviny dále stoupal, vědecké studie a experimenty přibývají a jsou formulovány některé neoddiskutovatelné závěry. Rizikové faktory rakoviny prsu jsou nám dnes již známy. Jak s nimi budeme bojovat? Jsme připraveni odstranit metlu, která znovu sráží ženu na kolena, právě když se jí podařilo „osvobodit"? Jsme už konečně dost dospělí, abychom se začali zabývat opravdovými opatřeními primární prevence?

Alkohol a rakovina prsu

Většina studií uvádí, že alkohol skutečně hraje v tomto ohledu roli, a naznačuje, že riziko je významné pro mladé ženy, ženy před menopauzou a štíhlé ženy - jinými slovy pro ty, které normálně ohroženy nejsou - a to, i když pijí jenom jednu sklenici piva, vína nebo destilátu denně.

Podle Begg et al. má žena, která vypije týdně více než sedm „skleniček", o 40 procent vyšší riziko rakoviny prsu než žena, která je abstinentkou.

Alkohol ničí vitamíny B komplexu, které jsou potřebné ke zneškodňování estrogenů v játrech. Některé alkoholické nápoje, jako pivo, jsou také hlavním zdrojem estrogenů, které pocházejí z chmelových šišek, které se používají při vaření piva. To vysvětluje větší tukové usazeniny (boky, břicho, prsa a stehna) u mužů, kteří jsou těžcí pivaři, i postupnou feminizaci jejich těl i mentality.

Spotřeba alkoholu může proto vést ke znatelnému zvýšení hladiny endogenního i exogenního estrogenu u žen, s následným útokem na jejich dělohu a ňadra.

Kouření a rakovina prsu

Některé studie se pokusily prokázat, že kouření snižuje riziko rakoviny prsu, protože snižuje množství obíhajícího estrogenu při ovulaci o přibližně 30 procent. Tato teorie však neobstála při detailnějším výzkumu, který prokázal, že cigaretový kouř skutečně má škodlivý vliv na prsní tkáň.

Kouření bývá obecně doprovázeno zvýšenou konzumací alkoholu a kávy a všechny tyto zvyky jsou vážnými rizikovými faktory. Kouření představuje zvlášť významný rizikový faktor rakoviny prsu u žen, které jsou hubené, které začaly kouřit před dosažením sedmnácti let, které užívají orální antikoncepční prostředky a/nebo hormony během menopauzy.

A konečně, krátký originální příspěvek publikovaný v American Journal of Epidemiology v roce 1991 zjistil, že kouření a pití kávy a/nebo čaje mělo za následek ztrátu plodnosti u žen. Jak jsme již viděli, neplodnost a sterilita jsou základními rizikovými faktory pro rakovinu prsu. Nikotin i kofein ovlivňují rozmnožovací funkce u mužů i u žen. U kuřáků, na rozdíl od nekuřáků, byl zaznamenán vyšší výskyt abnormálního spermatu, a jediný šálek kávy denně může stačit k tomu, aby zabránil ženě, které chce mít dítě, aby otěhotněla. Ženy, které pijí tři šálky kávy denně během prvního trimestru svého těhotenství, mají zvýšené riziko potratu.

Pro vaši informaci: 1 šálek kávy, čaje nebo kakaa obsahuje 5 až 10 mg kofeinu, 340 ml koly obsahuje 32 až 65 mg kofeinu, 1 gram mléčné čokolády obsahuje 212 mg kofeinu.

Autoři uzavřeli svoji práci tímto prohlášením: „Souvislost mezi kouřením či velkou spotřebou kávy/čaje a nižší plodností je velmi působivá."

Proto se zdá, že by ženy na sklonku tohoto tisíciletí měly konečně začít naslouchat hlasům, které tvrdí, že jejich sterilita, neplodnost, bezdětnost či nízký počet dětí jsou důvodem, proč se všude kolem nich nyní šíří epidemie onemocnění rakovinou prsu.

Z knihy Daniele Starenkyj „Menopause - A New Approach".

Počet přečtení: 4 666 Datum: 8. 8. 2011