Souhlasí většina lékařů s názorem, že dnu má na svědomí strava, kterou jíme? | Prameny zdraví

Souhlasí většina lékařů s názorem, že dnu má na svědomí strava, kterou jíme?

I když se v minulosti specialisté na artritidu většinou domnívali, že strava se vznikem a léčením artritidy nijak nesouvisí, v současné době většina lékařů uznává, že dna je jednou z několika výjimek z tohoto pravidla. Vlastně už od osmnáctého století se za příčinu dny běžně považovala příliš bohatá strava.

Souhlasí většina lékařů s názorem, že dnu má na svědomí strava, kterou jíme?

Rubrika: Artritida | Typ článku: Rady lékaře

Někteří lékaři se i přesto ještě dnes brání myšlence, že by strava měla mít nějaký větší vliv při vzniku této choroby, a namísto ní zdůrazňují dědičnost jako hlavní, ne-li dokonce jedinou příčinu dny.

Do jisté míry při tomto onemocnění skutečně hrají určitou roli vrozené dispozice. Lidé, a to dokonce i členové jedné rodiny, mají rozdílnou rychlost metabolismu. Někteří lidé přeměňují puriny na kyselinu močovou rychleji a vylučují kyselinu močovou prostřednictvím ledvin z těla pomaleji než ostatní; dochází tedy u nich k hromadění látek způsobujících artrózu. Pomalejší vylučování se vyskytuje častěji u některých etnických skupin, jako jsou např. Filipínci. Někteří lékaři využívají tento základní biologický rozdíl ke tvrzení, že dna je dědičnou nemocí.

U lidí, kteří se živí stravou, jejíž základ tvoří obiloviny a brambory a pro kterou je typický nízký obsah bílkovin a purinů, se však s vysokými hladinami kyseliny močové a dnou nesetkáváme. I Filipínci si udržují nízkou hladinu kyseliny močové, pokud ovšem jedí svoji přirozenou stravu, která obsahuje hodně rýže a zeleniny. Hladina kyseliny močové však u nich rychle stoupne, přejdou-li na stravu s vysokým obsahem bílkovin a purinů, tedy na stravu, jíž se dává přednost v bohatých zemích, jako je ta naše. Dojde k tomu z toho důvodu, že příjem purinů a jejich přeměna na kyselinu močovou převýší kapacitu jejich metabolismu tyto odpadní látky vyloučit. To ale vůbec neznamená, že velká část filipínské populace je geneticky defektní.

Dna není o nic více geneticky podmíněnou nemocí než infarkt. V některých rodinách je koronární nemoc srdeční skutečně typickou „rodinnou“ nemocí. V těch zemích, kde se lidé živí stravou s nízkým obsahem tuku a cholesterolu, však nikdo infarkt nedostává; „genetické oslabení“, pokud vůbec existuje, se tedy nikdy neprojeví. U mnoha těchto lidí se ateroskleróza a srdeční choroba skutečně rozvinou – v případě, že přejdou na stravu, jejíž obsah cholesterolu je tak vysoký, že převýší možnosti jejich metabolismu jej z organismu vyloučit. Obdobně platí, že kdyby lidé nebyli zahlceni puriny ze stravy založené na konzumaci masa, jejich schopnost metabolizovat tento odpadní produkt by nebyla překročena – a nikdy by nemuseli zažít onu pro dnu tak typickou bodavou bolest.

Arthritis Foundation ve své brožurce prohlašuje, že „dna je zvláštním druhem artritidy, který je způsobován genetickým poškozením biochemických procesů probíhajících v těle, nikoliv přílišným dopřáváním si v jídle“. Státní zdravotnické instituce se při svých pokusech o zlepšování lidského zdraví často soustřeďují na faktory, které nelze dostat pod kontrolu, jako je např. dědičnost; tento přístup nám však mnoho nepomůže. I když se ukáže, že je určitá nemoc doopravdy důsledkem z generace na generaci dědičně přenášeného „rodinného syndromu“, nikdo z nás není schopen tento genetický materiál změnit. Veřejnosti se dostává velmi špatných služeb, když se za viníka nemoci označuje dědičnost a skutečné příčiny problému jsou jednoduše ignorovány – anebo dokonce utajovány. Chceme-li zlepšit zdravotní stav populace (a náš vlastní zdravotní stav), měli bychom vždy klást důraz na stravu a na životní styl, tedy na ty faktory, které lze ovlivnit.

Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob

Počet přečtení: 2 372 Datum: 15. 1. 2009