Příznivý vliv kojení, polynenasycených kyselin a vitaminů na schopnost učit se | Prameny zdraví

Příznivý vliv kojení, polynenasycených kyselin a vitaminů na schopnost učit se

Bez ohledu na to, jaký důraz kladu na správné stravovací návyky ve vztahu k duševnímu zdraví, léčení anebo prevenci deprese, setkávám se se skutečností, která mě vede k úvaze. V raném období života si totiž sami nevybíráme způsob, jak se budeme stravovat.

Příznivý vliv kojení, polynenasycených kyselin a vitaminů na schopnost učit se

Rubrika: Zdraví dětí | Typ článku: Poradna pro duševní zdraví

Šťastní jedinci, které matky kojily, dostali do vínku vzácné dědictví, které mají ukryté v předním mozkovém laloku. Výzkumy ukazují, že kojené děti jsou vnímavé a duševní svěžest si zachovávají mnoho let, pravděpodobně po celý život.

Nedávná analýza dvaceti různých studií na toto téma potvrdila vztah mezi kojením a jeho blahodárným vlivem na duševní schopnosti člověka. Jistě stojí za zmínku, že kojení má ještě významnější vliv na předčasně narozené děti a na novorozence s nízkou porodní váhou. Zanedbání kojení může způsobit sociální a emocionální problémy dítěte v pozdějším období.

V jedné, dnes již klasické evropské studii, sledovali šestnáctileté dívky, které dostávaly v kojeneckém věku výhradně náhradu za mateřské mléko. U těchto dívek se projevoval významný pokles schopnosti učit se, což mělo vliv na jejich studijní výsledky, měly však také nižší sociální přizpůsobivost. Výzkum sice nepotvrdil souvislost mezi nekojením a depresemi, rozhodně však podobné otázky vyvolává.

I když nejsou jasné všechny důvody pro krmení kojenců výhradně mateřským mlékem ve vztahu k fungování mozku, ukazuje se, že jedním z faktorů je obsah tuků.

Japonský lékař Yakota zjistil, že krysy potřebují po narození stravu s přiměřeným množstvím mastných kyselin omega-3. Bez těchto kyselin je jejich schopnost učit se oslabená. Další mezinárodní výzkumné týmy, jako například skupina francouzských odborníků, kterou vedl J. M. Bourre, dospěly při pokusech se zvířaty k podobným objevům. Byla zjištěna životně důležitá potřeba tuků s obsahem mastných kyselin omega-3 pro rozvoj mozku savců.

Ve vědeckých kruzích je známo, že moderní dětská výživa poskytuje v porovnání s mateřským mlékem jen nedostatečné množství mastných kyselin omega-3.

Ani doplnění umělé dětské výživy o další potraviny neodstraní deficit mastných kyselin omega-3. Jistá skupina odborníků dospěla k následujícímu překvapivému závěru: „Je prakticky nemožné doplnit stravu dětí, které dostávají umělou dětskou výživu, dalšími v současnosti dostupnými potravinami tak, aby příjem polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem odpovídal množství, které dostanou děti živené mateřským mlékem."

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese", kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.

Počet přečtení: 2 203 Datum: 4. 5. 2009