Jsou biopotraviny zdravější? | Prameny zdraví

Jsou biopotraviny zdravější?

Jsou biopotraviny bezpečnější nebo zdravější než jejich konvenční alternativy? To jsou dvě samostatné otázky. Někteří spotřebitelé mají zájem získat více živin, zatímco jiní mají větší starost o to, aby byli vystaveni co nejméně pesticidům.

Jsou biopotraviny zdravější?

Rubrika: BIO | Typ článku: Články

Zaměřme se nejprve na výživovou hodnotu. Byly přezkoumány stovky studií a nebyly nalezeny žádné významné rozdíly, co se týče většiny tradičních živin, jako jsou vitamíny a minerály. Z toho vyplývá, že navzdory všeobecnému vnímání ekologicky vyprodukovaných plodin jako těch, které jsou bohatší na živiny, nebyly nalezeny spolehlivé důkazy, které by tento názor potvrdily.

V biopotravinách ale byly zjištěny vyšší hladiny fenolických fytonutrientů. Domníváme se, že tyto tzv. rostlinné sekundární metabolity jsou tím, co stojí za mnohými z přínosů jedení ovoce a zeleniny. Bioovoce a biozelenina měly o 19 až 69 % více těchto antioxidačních sloučenin. Teorie říká, že tyto fytonutrienty vytváří rostlina pro svou vlastní ochranu. Například brokolice, když je žvýkána, uvolňuje hořkou sloučeninu sulforafan, aby odradila ty, kteří se jí pokusí sníst. Brouci se zakousnou a pomyslí si: „Fuj, to chutná jako brokolice!“ J Ale rostliny, které jsou ošetřeny pesticidy, hmyz napadá mnohem méně, a tak možná vytvářejí i méně těchto sloučenin, zatímco rostliny pěstované bio bojují za své životy samy a musejí nutně vytvářet větší ochranu. To je ovšem jen teorie. Nemáme žádné solidní důkazy, které by ji potvrdily. Možná to má naopak co do činění s hnojivem. Rostliny, kterým jsou dodávány vysoké dávky syntetických dusíkatých hnojiv, mohou přesměrovat více zdrojů na růst místo na obranu.

V biozelenině bylo zjištěno nejen více antioxidačních fytonutrientů a tedy více antioxidační aktivity, ale také více antimutagenní aktivity. Vědci vystavovali bakterie různým mutagenním chemikáliím, jako jsou benzopyren, polycyklický aromatický uhlovodík, který se nachází v grilovaném mase, nebo IQ, heterocyklický amin, který se nachází v mase grilovaném, vařeném i smaženém – a také v cigaretovém kouři. V Petriho miskách, kam byla přidána biozelenina, docházelo k menšímu počtu mutací DNA v porovnání s těmi Petriho miskami, do kterých přidali konvenční zeleninu.

Prevence poškození DNA u bakterií je ovšem jedna věc, ale co účinky na skutečné lidské buňky? Například biojahody. Ano, mohou být sladší a chutnat lépe, mají vyšší antioxidační aktivitu a více fenolických fytonutrientů, ale co je postavit proti lidským rakovinným buňkám? Výtažky z ekologicky pěstovaných jahod potlačily růst buněk rakoviny tlustého střeva a rakoviny prsu výrazně lépe než výtažky z normálních jahod. Tak tomu bylo, když se nakapal výtažek z jahod přímo na rakovinné buňky rostoucí v laboratoři. Existují ale i skutečné životní podmínky, v nichž se jahody dostanou do přímého kontaktu s rakovinnými a prekancerózními lézemi a dokáží zvrátit rozvoj rakoviny. To platí třeba u rakoviny jícnu. Dá se předpokládat, že biojahody by zde fungovaly ještě mnohem lépe, ale ty nebyly testovány. Ačkoli tedy in vitro studie ukazují vyšší antioxidační a vyšší antimutagenní aktivitu, stejně jako i lepší schopnost bránit rozvoji rakovinných buněk, klinická studie vlivu konzumace biopotravin na onemocnění u lidí zatím prostě nebyla vypracována.

Na základě antioxidačních hladin fytonutrientů mohou být ekologické produkty považovány za zdravější o 20 až 40 %. To odpovídá přidání jedné (80-100 g) nebo dvou (160-200 g) porcí do režimu pěti (400-500 g) porcí denně. Bioprodukty však mohou být o 40 % (i více) dražší, tak za stejné peníze můžete nakoupit mnohem více konvenčních produktů. Takže čistě z hlediska množství výživových látek, které dostanete za jednotku měny, není jasné, zda jsou biopotraviny lepší. Lidé však mohou kupovat biopotraviny proto, aby se vyhnuli chemikáliím, a ne proto, že mají lepší výživové hodnoty, což nás přivádí k další otázce.

Jsou biopotraviny bezpečnější?

Stanovenými principy ekologického zemědělství jsou „zdraví, ekologie, férovost a péče“. Když se však zeptáte lidí, proč nakupují biopotraviny, nejsilnějším ukazatelem bývá obava o vlastní zdraví – nebo o zdraví členů jejich rodiny. Lidé za biopotraviny utrácejí spíše ze sobeckých než z altruistických důvodů. I když biopotraviny nemusejí obsahovat více živin na jednotku měny, jejich konzumace může snížit míru vystavení zbytkům pesticidů a bakterií odolných vůči antibiotikům.

Z hlediska bezpečnosti potravin nebyly obecně zjištěny rozdíly v kontaminaci bakteriemi způsobujícími otravy z jídla. Jak bio, tak klasické živočišné produkty byly běžně kontaminovány např. salmonelou či Campylobacterem. Bylo zjištěno, že většina vzorků kuřecího masa byla kontaminována, a to buď Campylobacterem, nebo (asi v jedné třetině) salmonelou. Ale riziko vystavení bakteriím odolným vůči více lékům, odolným vůči více skupinám antibiotik, bylo nižší u masa v biokvalitě. Takže obojí může nést podobné riziko toho, že onemocníme, ale otrava jídlem z biomasa může být pro lékaře snadnější na vyléčení.

A co pesticidy? Existuje velké množství důkazů o souvislosti mezi expozicí pesticidům a zvýšenou mírou chronických onemocnění, jako jsou různé typy rakoviny, cukrovky, neurodegenerativní poruchy, jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba a ALS, podobně jako vrozené vady a poruchy reprodukce. Řekněme si pár slov o lidech, kteří doslova žijí nebo pracují s pesticidy. Například v takovém Salinas Valley v Kalifornii, kde jich rozprašují po polích 250 tun. Pokud se žena odváží v takové zemědělské komunitě otěhotnět, mozek jejího dítěte může být poškozen. A to natolik, že těhotným ženám, které měly v těle (měřeno podle vzorků moči) nejvyšší hladiny pesticidů, se rodily děti s průměrným schodkem IQ kolem 7 bodů. Šestadvacet z 27 studií prokázalo negativní účinky pesticidů na vývoji mozku dětí. Jednalo se o problémy s pozorností, vývojové poruchy a potíže s krátkodobou pamětí. Porovnáte-li narozené děti, pak ty, které měly v pupečníkové krvi vyšší hladiny běžného insekticidu, se rodily s anomáliemi mozku. A zde to byly děti z města, takže to zřejmě způsobily pesticidy používané v domácnostech. Vystavení obyvatelstva pesticidům, jako použití insekticidů v domácnosti, může být přispívajícím faktorem pro různé druhy rakoviny, např. pro dětskou leukémii. U těhotných žen, pracujících na farmách, je pak dvojnásobné riziko, že jejich dítě dostane leukémii. A zvyšuje se i riziko vzniku nádorů mozku. Takže konvenční plodiny mohou být škodlivé pro těhotné ženy, které je sklízejí.

Ale co členové naší vlastní rodiny, když takové potraviny jíme? To, že stříkáme pesticidy na plodiny na polích, ještě nutně nemusí znamenat, že skončí v našem těle, když tyto plodiny sníme. V roce 2006 byly zveřejněny výsledky studie, v jejímž rámci výzkumníci měřili specifické produkty rozkladu pesticidů v moči dětí ve věku od 3 do 11 let během několika dní na běžné stravě. Poté vědci dětem na 5 dní změnili stravu na bio a poté opět na běžnou stravu. Jasně se ukázalo, že biopotraviny poskytly dramatický a okamžitý ochranný účinek proti expozici pesticidům běžně používaným v zemědělské výrobě. Platí to také u dospělých? Třináct mužů a žen konzumovalo sedm dní stravu, skládající se buď nejméně z 80 % z biopotravin anebo z konvenčních potravin. Poté se jejich stravovací plány vyměnily. Během týdne převážně na biopotravinách došlo k téměř 90% poklesu expozice.

Můžeme tedy konstatovat, že konzumace biopotravin poskytuje ochranu proti pesticidům, znamená to však i ochranu proti nemocem? Nevíme – studie prostě zatím nebyly provedeny. Konzumace biopotravin je nicméně do té doby logicky nejlepším preventivním opatřením.

Ze serveru nutritionfacts.org

Počet přečtení: 367 Datum: 19. 9. 2019