Šalmaneser (bůh Sulman je mocný)

V roce 722 př. Kr. dobyla Asýrie severní izraelské království. Větší část obyvatelstva Asyřané odvedli do různých oblastí své říše. Byl to nechvalný konec království deseti kmenů (2Kr 17,6). Co se stalo s těmito deseti kmeny, zůstává záhadou. Existuje o tom spousta teorií, ale jedna je méně pravděpodobná než druhá.

Známe však odpověď na otázku, proč tyto kmeny zmizely z povrchu země. Pravděpodobně byly zničeny asyrskou bojovou mašinérií, podobně jako mnoho jiných relativně malých národů. Z politického a vojenského hlediska prostě neměli šanci přežít jako nezávislý národ. Zdálo by se, že to je ta správná odpověď. Biblický autor však uvádí jiný důvod. Nenechává nás na pochybách o tom, že za svůj zánik si Izrael může sám. „Stalo se to proto, že synové Izraele hřešili proti Hospodinu, svému Bohu… Oni se však báli bohů jiných a řídili se zvyklostmi pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal… Dopouštěli se zlých věcí, a tak uráželi Hospodina. … byli tvrdošíjní jako jejich otcové, kteří nevěřili Hospodinu, svému Bohu“ (2Kr 17,7-23). Boží trpělivost s Izraelem trvala téměř tři století. Nakonec opona nad jejich národní existencí spadla. Svůj pád si zapříčinili sami.

Pane, děkuji Ti, že jsi trpělivý. Pomoz mi, abych donekonečna nezkoušel Tvou trpělivost, ale rozhodl se věrně Ti sloužit.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.