Marie (řecká forma hebrejského jména Mirjam; význam je nejasný)

Po Ježíšově matce je tato Marie z Betanie snad nejznámější z mnoha Marií, se kterými se v Bibli setkáváme. Známe ji jako ženu, jež nechtěla přijít o jediné slovo, které Ježíš řekl. Zatímco se její sestra Marta věnovala domácím pracím, Marie seděla u nohou Mistra a pozorně naslouchala tomu, co říká. Marii známe také jako truchlící sestru. Když jejich bratr Lazar zemřel, byla spolu se sestrou Martou hluboce zarmoucena. A pak je zde známý příběh o tom, jak Marie, pohnutá obrovskou vděčností, několik dní před Velikonocemi pomazala Ježíšovi nohy.

Biblický příběh jasně ukazuje, že Marie byla přesvědčena, že Ježíš je její Vykupitel. Tak o tom mluvila i s druhými. V Janovi 11,45 čteme: „Mnozí z Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš učinil, uvěřili v něho.“ Tuto poznámku nacházíme na konci příběhu o vzkříšení Lazara. Setkáváme se zde s Marií jako evangelistkou – jako s někým, kdo otevřeně mluvil o své víře. Lidé za ní chodili, aby se o Ježíšovi dozvěděli více.

Mariino svědectví přineslo své ovoce. Mnozí na základě jejích slov „uvěřili“ v Ježíše. Víra přichází, když lidé slyší dobrou zprávu o Ježíši. Slyšet ji však mohou jen tehdy, když Ježíšovi následovníci o něm mluví.

Pane, ukaž mi dnes možnosti, které se mi naskytnou, abych lidem vyprávěl o Tobě. A dej mi také radost z toho, až budu vidět, že Ti uvěřili.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.