Káleb (pes)

Lid, který pod Mojžíšovým vedením zázračným způsobem opustil Egypt, dorazil na hranice Kenaanu. Než se zmocní zaslíbené země, považovali za rozumné prozkoumat, co mohou čekat. Vybrali dvanáct mužů – jednoho z každého kmene – aby šli prozkoumat neznámou zemi. „Mojžíš je poslal prozkoumat kenaanskou zemi a řekl jim: ‚Jděte vzhůru Negebem, vystupte pak na pohoří a zjistěte, jaká to je země a jaký lid v ní sídlí; zda je silný nebo slabý, zda ho je málo nebo mnoho; a zda je země, v níž sídlí, dobrá nebo zlá, též zda jsou města, v nichž sídlí, otevřená nebo opevněná; též zda je země úrodná či neúrodná, zda v ní jsou stromy nebo ne. Buďte odvážní a přineste něco z ovoce té země!‘ Byl totiž čas raných hroznů“ (Nu 13,17-20).

Jedním z mužů, které Mojžíš vyslal s těmito pokyny, byl Káleb. Zatímco deset z dvanácti zvědů naříkalo a tvrdilo, že je nemožné, aby tuto zemi získali do vlastnictví, Jozue a Káleb řekli:

„Nechtějte se přece bouřit proti Hospodinu. Nebojte se lidu té země. Sníme je jako chleba. Jejich ochrana od nich odstoupila, kdežto s námi je Hospodin. Nebojte se jich!“ (Nu 14,9). Víra Káleba a Jozua byla odměněna. O čtyřicet let později jako jediní z dvanácti zvědů vstoupili do zaslíbené země.

Všemohoucí Bože, pomoz mi uvědomit si, že jsem vždy závislý na Tvé pomoci, a zároveň, že s Tvou pomocí dokážu i to, co je v lidských očích nemožné.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.