Jairos (řecký tvar Jair: osvěcuje)

Jairova víra byla vystavena těžké zkoušce. Vyhledal Ježíše s prosbou, aby přišel k němu domů, protože jeho dvanáctiletá dcera umírá. Ježíš souhlasil. Cestou se však zdržel. Setkal se s ženou, která také potřebovala uzdravení. A to vyžadovalo čas. Ježíš ji nechtěl přehlédnout.

Pro Jaira to byla trpká zkušenost. Stalo se to, čeho se obával. Když se blížili k jeho domu, dostal zprávu, že je už pozdě. Jeho dcera právě zemřela. Ježíš to však nepovažoval za důvod, aby se vrátil. Jairovi řekl: „Neboj se, jen věř!“ (Mk 5,36). Když přišli na místo, kde se mezitím shromáždil plačící zástup, Ježíš řekl: „Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí.“ Mohli bychom čekat, že se mu přítomní vysmějí. Ale stal se zázrak. Ježíš řekl: „Děvče, pravím ti, vstaň!“, a holčička skutečně vstala a začala chodit.

Když holčička ožila, byli při tom otec a matka dítěte a tři Ježíšovi učedníci. Jairos vytrval ve své víře, i když se zdálo všechno ztraceno. Stále věřil, že pro Ježíše není nic nemožné. Pokud jsme ve víře vytrvalí, Bůh to vždy odmění.

Všemohoucí Bože, pomoz nám věřit i tehdy, když je naše víra vystavena těžké zkoušce.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.