Prameny zdraví

Další pohled na marnotratného Boha

Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: „Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.“ Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání. (Lukáš 15,8–10)

Další pohled na marnotratného Boha

Dosud si pamatuji den, kdy moje maminka ztratila svůj snubní prsten. Muselo mi být asi 7 nebo 8 let. Rozsah hledání byl ohromující. Všichni členové rodiny hledali úplně všude. Dívali jsme se pod všechno, za všechno, nad všechno, do všeho. A když to nepřineslo žádný výsledek, vše jsme začali přesouvat a stěhovat. A když ani to nepomohlo, stěhovali jsme věci nazpátek. Mohu vás ujistit, že v rodině Knightů zavládla opravdu velká radost, když byl onen snubní prsten konečně nalezen.

Vyprávěním podobenství o ztracené minci nám Ježíš znovu připomíná, že právě takový je Bůh. Bůh hledá – a raduje se, když se mu podaří zachránit ještě jednoho dalšího hříšníka.

Není těžké představit si, jak se v palestinském domě v prvním století ztratí mince. Domy prostých rolníků byly velmi temné; uvnitř bylo kvůli osvětlení pouze jedno okno, široké asi 45 cm. Skutečný problém však představovala podlaha, jež byla špinavá a pokrytá vrstvou slámy nebo sušeného rákosu. S touto krytinou se navíc mísila řada dalších věcí, včetně zbytků jídla, které zapadly do štěrbin. Rozhodně nešlo o prostor, kde by se dala snadno najít malá mince. Její majitelka ji však velmi potřebovala. Byla důležitým platidlem a mohla mít také emocionální hodnotu.

Žena je v příběhu pouze zástupnou osobou. Ve skutečnosti je zde zobrazen Bůh, který vstupuje do světa zemědělců, klesá na kolena do špíny, v jedné ruce drží olejovou lampu a druhou rukou prosívá smetí ležící na podlaze.

A poté, co je ono příslovečné hledání ztracené jehly v kupce sena nakonec úspěšné, propuká radost. Právě tak, říká Ježíš, je radost mezi anděly na nebi, když je nalezen jeden hříšník, jenž činí pokání.

Bůh miluje oslavy. Bůh se rád raduje. I Ježíš má z toho radost – navzdory tomu, že stěžující si a reptající židovští představitelé jsou jeho vykreslením Boha pohoršeni.

Bylo by pro ně dobré, kdyby bývali pochopili, že hlavním smyslem Ježíšova života bylo pomáhat lidem, aby lépe rozuměli tomu, jaký Bůh ve skutečnosti je. Někteří z nás také ještě potřebují zachytit smysl tohoto obrazu Boha, někteří jej ještě potřebují vtělit do svého života.

Z knihy George R. Knighta Vírou k Pánu se dívej. Vydalo nakladatelství Advent-Orion a Prameny zdraví.

Počet přečtení: 10 Datum: 24. 5. 2019

Odebírat e-mailem