Je náš organismus schopen sám si vyrábět určité „léky“? | Prameny zdraví

Je náš organismus schopen sám si vyrábět určité „léky“?

Jestliže léky definujeme jako chemické látky, pak jich organismus vyrábí denně desítky tisíc. A rovněž v případě, že bychom tuto definici zpřísnili a označili léky jako látky určené k léčbě nejrůznějších onemocnění, by odpověď stále zůstala kladná. V organismu neustále probíhá samoozdravný program.

Je náš organismus schopen sám si vyrábět určité „léky“?

Rubrika: Léky | Typ článku: Rady lékaře

Nejsilnější léky, které vyrábí farmaceutický průmysl a po kterých se budete cítit lépe, se nazývají narkotika. Narkotika blokují bolest a vyvolávají pocit extrémního blaha. Tyto léky jsou velice užitečné při tišení silných bolestí, ale při delším užívání vyvolávají silnou závislost.

Látky, po kterých se cítíme lépe, se nám zdají být neodolatelné. Od amfetaminů přes kokain, kofein až po marihuanu a celou řadu dalších drog dnes stále více lidí hledá pomoc, jak zmírnit stres a napětí způsobené moderním stylem života. Současně se ale množí důkazy o škodlivosti těchto drog. Je proto dobrou zprávou, že vědci objevili látku, kterou produkuje sám organismus a která má schopnost zlepšovat náladu a tím podporovat zdraví.

Vědci zjistili, že náš organismus si vytváří látky podobné narkotikům, které byly nazvány endorfiny. Chcete vědět, jak tyto látky fungují? Až se příště udeříte do palce, všimněte si, jak rychle intenzivní bolest ustoupí a jak brzy ji nahradí příjemné znecitlivění. Lidé, kteří utrpěli úraz při nějaké nehodě, nebo vojáci zranění ve válce si málokdy uvědomí závažnost svého poranění. Byly popsány případy sportovců, kteří si v zápalu boje zlomili kost a přitom do konce zápasu necítili bolest. To je pouze několik příkladů, jak působí endorfiny.

Ještě jiný příklad „léku“. Dr. Hans Selye zjistil, že strach nebo hněv způsobuje vyplavení adrenalinu do krve. Větší dávka adrenalinu způsobí mobilizaci všech sil a poskytne člověku možnost bojovat nebo utéct před nebezpečím.

Výzkum ale prokázal, že dlouhodobá přítomnost strachu nebo zlosti organismus poškozuje. Pokud negativní emoce jako smutek, nenávist, hořkost či zášť trvají delší dobu, mohou vést k vyčerpání energetických zásob a oslabení odolnosti vůči nemocím.

Dr. Hans Diehl, M.P.H., zakladatel programu CHIP, odborník na zdravou výživu a životosprávu

Počet přečtení: 1 693 Datum: 14. 9. 2009