Jak souvisí výskyt hlavních civilizačních chorob s profilem jídelníčku? | Prameny zdraví

Jak souvisí výskyt hlavních civilizačních chorob s profilem jídelníčku?

Vezmeme-li si sborníky FAO o složení stravy v jednotlivých státech, tak zjistíme, že v rozvojových zemích je podíl zrnin a brambor na stravě, např. na energii stravy, neporovnatelně vyšší než v hospodářsky vyspělých zemích. A ve všech takových zemích je současně velmi nízký výskyt hlavních civilizačních chorob.

Jak souvisí výskyt hlavních civilizačních chorob s profilem jídelníčku?

Rubrika: Stravování | Typ článku: Poradna výživy

(Pokud se tam některé civilizační choroby vyskytují, existuje vysvětlení, které nesouvisí s výživou. Uvedu jediný příklad. V oblastech světa, kde je velmi častá hepatitis B, je i velmi častá rakovina jater. Je přitom velmi dobře zdokumentováno, že hepatitis B snad stokrát, snad pětsetkrát zvyšuje riziko pozdější rakoviny jater.)

Přitom v řadě nejbohatších zemí je podíl ovoce a zeleniny na stravě větší než v řadě chudých zemí. V bohatých zemích je přitom vysoký a v chudých zemích nízký výskyt civilizačních chorob. Vidíme tedy, že klíčovou ochrannou úlohu tu hraje vysoká spotřeba zrnin a brambor a mnohem méně důležitou úlohu hraje spotřeba ovoce a zeleniny.

V Japonsku krátce po druhé světové válce byl výskyt civilizačních chorob minimální. V té době jedli Japonci převážně rýži a další zrniny, spotřeba ovoce a zeleniny a také ryb byla velmi nízká. Od té doby spotřeba zrnin klesla, spotřeba ovoce, zeleniny a ryb naopak vzrostla. Výskyt civilizačních chorob stoupnul.

Pokud srovnáváme spotřebu ovoce a zeleniny s četností civilizačních chorob, tak velmi zhruba řečeno v průměru stejně často pozorujeme, že s rostoucí spotřebou ovoce a zeleniny výskyt civilizačních chorob stoupá a stejně často, že klesá. Detailnější analýza s vhodně zvolenými soubory údajů ovšem ukáže, že ovoce a zelenina snižují výskyt civilizačních chorob. Síla jejich účinku je ovšem úměrná pouze jejich podílu na celkové energetické hodnotě stravy. Proto tento účinek je poměrně malý.

Srovnáváme-li však celkovou výši spotřeby zrnin, brambor, ostatní zeleniny a ovoce na straně jedné a výskyt civilizačních chorob na straně druhé, pak vidíme, že s rostoucí spotřebou všech těchto rostlinných potravin dohromady výskyt civilizačních chorob výrazně klesá.

Nemohli bychom jíst pouze obiloviny. Již proto, že bychom ve stravě neměli betakarotén a vitamin C. Nemohli bychom jíst pouze u nás pěstované druhy brambor, protože bychom ve stravě neměli betakarotén. Jakmile ale už ve stravě máme určité množství ovoce a zeleniny, tak nelze prokázat, zda budeme zdravější, když celý zbytek stravy nebo rozhodující část zbytku stravy budou již pouze obiloviny a brambory anebo když to bude další ovoce a zelenina.

Přesto se objevuje řada doporučení, aby lidé jedli pouze ovoce a zeleninu nebo nesmírné množství ovoce a zeleniny nebo aby požívali hlavně pouze ovocné šťávy.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu

Počet přečtení: 3 508 Datum: 17. 1. 2010