Jak je to s léky na „zřeďování“ krve, o kterých jsem se doslechl? Slyšel jsem, že jedna tableta aspirinu denně ochrání před srdečním záchvatem i před mozkovou mrtvicí. Opravdu aspirin takto účinkuje? | Prameny zdraví

Jak je to s léky na „zřeďování“ krve, o kterých jsem se doslechl? Slyšel jsem, že jedna tableta aspirinu denně ochrání před srdečním záchvatem i před mozkovou mrtvicí. Opravdu aspirin takto účinkuje?

Aspirin, podobně jako rybí olej, potlačuje tendenci krevních destiček vytvářet sraženiny, působí ale i jiným mechanismem. Část aspirinu se nezvratně váže s krevními destičkami, které se tak stávají trvale neupotřebitelnými.

Jak je to s léky na „zřeďování“ krve, o kterých jsem se doslechl? Slyšel jsem, že jedna tableta aspirinu denně ochrání před srdečním záchvatem i před mozkovou mrtvicí. Opravdu aspirin takto účinkuje?

Rubrika: Léky | Typ článku: Rady lékaře

Složky krevní srážlivosti mohou fungovat tak, jak by měly, teprve až se vytvoří nové krevní destičky. Teoreticky by se s nižší aktivitou krevních destiček měl zpomalovat rozvoj aterosklerózy. A je-li krev v důsledku užívání aspirinu nebo rybího oleje „řidší“, pak její tendence vytvářet sraženiny bude i v případě prasknutí plaku nižší.

Několik velkých studií se pokusilo určit, zda aspirin skutečně snižuje riziko úmrtí u pacientů, kteří nedávno utrpěli infarkt, anebo ne. Šest studií poukázalo na velmi malé snížení úmrtnosti, ovšem za velmi vysokou cenu. Doporučená dávka tří aspirinů denně vedla u 20 procent pacientů ke zvedání žaludku, žaludečním bolestem a zvracení. Dalšími vedlejšími účinky užívání aspirinu byla zácpa, dna a krvácení do trávicího traktu.

Běžně se proti vytváření sraženin předepisují ještě dva další léky: persantin a anturan. Je třeba je užívat třikrát denně a jejich cena je mnohem vyšší než u aspirinu. V prevenci úmrtí nejsou o nic účinnější než aspirin.

Každodenní podávání aspirinu se používá ve snaze zredukovat množství komplikací doprovázejících i další nemoci cévního systému. Náhlé, ale dočasné záchvaty způsobující ztrátu řady mozkových funkcí se nazývají přechodné ischemické záchvaty. Běžnými projevy těchto záchvatů jsou dočasná částečná ztráta vidění a slabost či znecitlivění některé části těla.

Při mnoha těchto záchvatech je bezprostřední příčinou malá krevní sraženina a další buněčný odpad, jakým jsou např. krystalky cholesterolu, které se nasbírají na aterosklerotických plakech vystýlajících vnitřek cév, jež přivádějí krev do mozku. Sraženina a buněčný odpad se odtrhnou a cestují do mozku, kde se usadí v některé menší krevní cévce a způsobí tak poruchu mozkové funkce. Pro snižování počtu těchto záchvatů byl s určitým úspěchem používán aspirin. Když se odtrhnou větší shluky a sraženiny a dorazí do mozku, může dojít k místnímu odumření mozkové tkáně. Této příhodě se říká mozková mrtvice.

Studie, které se zabývaly rolí aspirinu v prevenci mozkové mrtvice, nedospěly k uspokojivým výsledkům. Jedna studie poukázala na určitý prospěch při prevenci mozkové mrtvice u mužů, u žen ale žádný prospěch nezaznamenala.

Byly podniknuty pokusy užívat aspirin pro omezení tvorby krevních sraženin v žilách. Mohlo by se jednat o důležitou terapii, tyto sraženiny byly totiž zaznamenány v žilách nohou a plic po chirurgickém zákroku u 30 až 50 procent pacientů. Aspirin však v tomto ohledu nijak nepomohl.

Existuje mnohem účinnější, bezpečnější a ekonomičtější cesta k prevenci shlukování krevních destiček, tvorby sraženin, srdeční nemoci, mozkové mrtvice a dalších nemocí cév. Tou je strava s nízkým obsahem saturovaných tuků a cholesterolu, která poskytuje veškerý potřebný prospěch – a to bez nevýhod spojených s užíváním léků.

Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob

Počet přečtení: 3 568 Datum: 13. 1. 2009