Zdraví i po devadesátce

Před pár lety jsme spolupracovali s paní doktorkou Kahleovou z pražského IKEM, která vypracovala dvě přelomové studie o stravování cukrovkářů, jež si získaly celosvětovou pozornost. V první z nich ukázala, že cukrovkářům se lépe daří na vegetariánské stravě. Porovnávala diabetiky, kteří se stravovali podle běžných doporučení pro cukrovkáře, a diabetiky, kteří nejedli maso.

Stačí samo o sobě dodržovat vegetariánskou stravu?

Důležité je také načasování příjmu potravy. Dr. Kahleová ve druhé studii ukázala, že dokonce i cukrovkářům se lépe dařilo při režimu dvou (plnohodnotných, veganských) jídel denně než při u nás běžně (a plošně) doporučovaných pěti či šesti jídlech denně. Samozřejmě je také důležité nekouřit, nekonzumovat alkoholické nápoje, a hlavně – mít dostatek pohybu. Diabetici by samozřejmě měli omezit také konzumaci cukru. Ačkoliv cukrovka je vlastně nešťastný název, to onemocnění by se mělo jmenovat spíše „tukovka“. J

Nejíst maso je jednoduchá rada. Jenže maso představuje nedílnou součást české kuchyně. Je tedy třeba úplně změnit návyky. Jak na to?

Nešťastnou stránkou mnoha doporučení, se kterými se u nás setkáváme, je, že vedou pouze na půl cesty. Výsledky jsou pak také poloviční – a v konečném důsledku se role stravy jako takové podceňuje. Pacienty to navíc demotivuje. Nikdo nemá odvahu říct: maso, nejen uzeniny, je třeba zcela vyloučit. V tomto ohledu je u nás podobná situace, jako pár desítkami lety u kouření. Dnes už každý ví, že kouření škodí v jakémkoliv množství. My nijak na těch, kterým radíme, nevyděláváme. Můžeme si tak dovolit prezentovat ta nejlepší, dnes už celosvětově přijatá doporučení – bez ohledu na to, jestli se někomu zalíbíme či nikoliv. J

Pouhé omezení masa je podle vás nedostatečné?

Pokud člověk vyřadí maso úplně, a tím myslím i maso drůbeží a ryby, má daleko větší šanci nemoc nejenom zastavit, ale začít svůj stav i zlepšovat. Málokdo například ví, že konzumace drůbežího masa zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva dokonce ještě podstatně více než konzumace tmavého masa.

Jak může konkrétně vypadat jídelníček bez masa? Co si dát místo tradičních jídel?

Nejjednodušší opatření, které bych doporučil, je nahrazení masa luštěninami. Ačkoliv maso není ve skutečnosti potřeba nahrazovat, člověk je nepotřebuje a ani mu nechybí. Luštěniny obsahují také dost bílkovin a zasytí. Na rozdíl od masa jsou však člověku prospěšné. Bílkoviny neškodí, tuku je málo, obsahují velké množství vlákniny. Jaké jídlo byste třeba chtěla nahradit vegetariánskou verzí?

Řekněme třeba hovězí guláš.

V Praze už dnes funguje řada vegetariánských restaurací. To je jedna možnost. A guláš se dá udělat také sójový – nebo ze seitanu. Místo řízku si můžete dát třeba Goody Foody. J Dělají se výborné tofu burgery. Dnes už existují nejrůznější velmi chutné náhražky masa. Většinou jsou na bázi bílkovin – pšeničné, vaječné, sójové. Pokud budu jíst jenom brambory se zeleninou, budu mít i já za dvě hodiny hlad.

Co byste tedy doporučil jako takový ukázkový jídelníček, který zasytí a je zdravý? Začněme snídaní.

Doporučuji zkombinovat nějakou celozrnnou obilovinu s ovocem a ořechy. Například uvařím jáhlovou kaši, do kterém vmíchám při vaření sušené ovoce. Namixuji ořechy či semena, zamíchám do hotové kaše, společně se lžící medu. Servíruji s čerstvým ovocem, někdy i kompotem, a se lžící kokosové šlehačky. Po takové snídani vydržím s energií bez problémů 6-7 hodin. Dnes jsem si dal zvlášť velkou porci, protože jsem tak trochu očekával, že možná nebudu mít čas na oběd. J

Jaké jídlo byste doporučil k obědu?

Druhé jídlo může tvořit celozrnné rýže, těstoviny nebo brambory, společně se zeleninovým salátem, dušenou zeleninou a luštěninami. V těchto dvou jídlech máte všechny živiny, které potřebujete a které prospívají zdraví.

Co by následovalo k večeři?

Pokud bych doporučoval třetí jídlo, jednalo by se optimálně o lehkou večeři, například ovoce, toastovaný chléb. Starším lidem obecně postačí ve většině případů jíst dvakrát denně – snídani a pozdní oběd.

Neměli bychom opominout pitný režim. Kolik a čeho by měl podle vás člověk denně vypít?

Člověk by měl vypít litr a půl až dva litry tekutin denně. Méně potřebujeme pít v zimě, více v létě, jsou větší ztráty tekutin potem. Tekutiny samozřejmě nepřijímáme pouze pitím. U nás v Česku – i u nás doma – jsou třeba oblíbené polévky. J Ale to už je navíc k tomu základu 1,5 litru. Ideálním nápojem je voda z vodovodu. Sestupně následují v žebříčku nápojů bylinkové a ovocné čaje, minerálky. U nás máme kvalitní vodu. Není potřeba kupovat vodu balenou. Zjistilo se, že některé balené vody dopadly v testech hůře než voda z vodovodu.

Jak jsou na tom senioři s pitným režimem?

U seniorů je větší riziko, že nebudou dostatečně zavodnění. Jak člověk stárne, mnohdy ztrácí pocit žízně. Nevnímá ji. Stejně jako u malých dětí se musí i u seniorů dávat větší pozor na dehydrataci.

Co říkáte na konzumaci alkoholu? Říká se, že pravidelná konzumace malého množství alkoholu denně neškodí, naopak prospívá.

Je mi líto, opět nemohu souhlasit s tím, co se u nás plošně již celá desetiletí opakuje. J Prospěšné účinky konzumace červeného vína dané obsahem resveratrolu nejsou ještě důvodem ke konzumaci alkoholického nápoje – stačí si dát hroznové víno. J Věc je docela složitá, ale ve výsledku, konzumace alkoholu s sebou nese řadu zvýšení zdravotních rizik. Pokud vím, u nás je průměrná spotřeba alkoholu dána asi půllitrem piva na osobu. Vysoké procento dopravních nehod je pod vlivem alkoholu. Jeden gram čistého alkoholu obsahuje sedm kalorií – jedná se tedy o koncentrované kalorie.

Přesto existují studie, které naopak při konzumaci malého množství alkoholu denně prokázaly jeho prospěch pro zdraví…

Já vím. Mám-li si ale vybrat, zda budu konzumovat něco, co údajně (a i to je s otazníkem) někde trochu prospívá a jinde hodně škodí, radši se toho úplně vystříhám. Dám příklad jedné osoby z mého okolí. Lékaři jí doporučovali sklenku červeného vína denně. Věrně zadání plnila, až onemocněla rakovinou prsu…

Rakovina prsu souvisí s pitím červeného vína?

Již tři skleničky vína týdně zvýší riziko rakoviny prsu o 30 %. Pokud má člověk, který víno konzumuje, navíc nedostatek kyseliny listové, zvyšuje se riziko na více než dvojnásobek. Ona postižená osoba žije docela zdravě. Myslím si ale, že toto – možná dobře míněné – doporučení přispělo k její rakovině… Když se řekne A, mělo by se říci i B. Stejné je to u kávy. Existují studie, podle kterých káva škodí, i takové, podle kterých prospívá. Člověk by mě znát oboje a sám si zvážit, jestli kávu bude pít, nebo ne.

Doporučil byste kávu alespoň jednou za čas?

Nedoporučil. Řada studií prokazuje, že je problematická. Káva ovšem není hlavní problém. Zvyšuje sice výskyt některých chorob, ale relativně mírně, a ne těch hlavních. V protikladu například kouření zvyšuje riziko rakoviny plic třiadvacetkrát.

Jak jsou na tom senioři s pohybem a stravou?

Někdo chodí na procházky se psy. Jedna paní, co tu byla, chodí cvičit, stará se o vnoučata, studuje univerzitu třetího věku. To je velmi pestrý život. V otázce pohybu na tom nejsou senioři v Česku možná nejhůře. Přece jenom, nejsme v Americe, kde se jezdí autem i vynést odpadky. J Co se týče stravy, málo se u zřejmě nás jedí luštěniny. Hlavním prohřeškem jsou uzeniny. A lidé si obecně neuvědomují, jaký problém způsobuje konzumace masa, a to i tzv. libového (nebo bílého), tedy drůbežího či rybího. Český národ nežije příliš zdravě. Ale mnozí naši senioři mají ještě dobrý kořínek, mnohdy i z chudých válečných let – které jim paradoxně poskytly dobrý základ. J

Čím je podle vás způsoben nezdravý stav naší populace?

Velkým problémem je, že naši lékaři mají minimální vzdělání ve výživě a epidemiologii. Jak říká náš blízký spolupracovník, dr. John Scharffenberg, který je vegetariánem do narození a ještě ve svých třiadevadesáti letech jezdí po světě a přednáší, běžný lékař člověku v této oblasti obvykle poradí to, co sám dělá. J Pokud u nás stále ještě vysoké procento lékařů kouří, běžně jí uzeniny a maso, kafuje a pije, můžeme těžko očekávat, že nám v oblasti zdravého životního stylu poradí dobře.

Rozhovor s Robertem Žižkou připravila Václava Burdová, přetištěno z Pražského deníku.