Tato lekce přináší nejnovější poznatky vyplývající z výzkumů zabývajících se prevencí dvou nejčastějších civilizačních onemocnění.
Kardiovaskulární choroby jsou hlavní příčinou nemocnosti a úmrtnosti v ČR i ve všech dalších ekonomicky vyspělých zemích. Každoročně v naší zemi na tato onemocnění umírá přibližně 60 tisíc osob. Výskyt kardiovaskulárních chorob je u nás výrazně vyšší než ve většině západoevropských zemí.
Pohlaví, věk či dědičnost se nedají změnit. Je ale možné upravit stravovací návyky a životní styl tak, aby riziko srdečních chorob bylo co nejmenší.
Nadváha je velkým rizikem. Snížení tělesné hmotnosti ovlivňuje i jiné rizikové faktory: snižuje hladinu cholesterolu v krvi, krevní tlak a u lidí s diabetem II. typu stabilizuje hladinu cukru v krvi.
Snížení množství a volba vhodného typu tuku může napomoci snížení hladiny cholesterolu v krvi. Pozitivní či negativní dopad tuků na lidské zdraví závisí na typu mastných kyselin, které jsou v nich obsaženy. Rozlišujeme dva typy mastných kyselin: .
Téměř všechny nasycené mastné kyseliny jsou živočišného původu, kromě palmového ořechu a kokosu. Jsou obsaženy v tučném mase, v živočišném másle a ve velkém množství těstovin. Hojná spotřeba nasycených mastných kyselin zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi a úmrtnost v důsledku kardiovaskulárních chorob.
Nejdůležitější zdroje těchto mastných kyselin se nacházejí v rostlinné říši; jedná se především o ořechy, mandle a jiná olejnatá semena a klíčky obilovin.Tyto kyseliny se významně podílejí na snižování hladiny LDL cholesterolu (tzv. špatného cholesterolu), který ucpává cévy. Mononesaturované kyseliny navíc zvyšují hladinu HDL cholesterolu (tzv. dobrého cholesterolu), který „odnáší" z krve nadbytečný cholesterol a zabraňuje ucpávání cév.
Chcete-li snížit hladinu cholesterolu v krvi, nahraďte ve svém jídelníčku většinu nasycených tuků živočišného původu nenasycenými tuky. Ale pozor! Snažíte-li se snížit svoji tělesnou hmotnost, omezte i jejich celkové množství, protože všechny tuky bez rozdílu obsahují velké množství kilojoulů.
Kouření sice vysoký krevní tlak nezpůsobuje, ale může zhoršit jeho negativní dopad na zdraví. Přestože sůl může u různých lidí ovlivňovat krevní tlak různou měrou, obecně platí, že nadměrná spotřeba soli zvyšuje krevní tlak. Proto se doporučuje omezit solení a vyhnout se konzumaci polotovarů a hotových jídel, které obvykle obsahují velké procento soli.
Pravidelný pohyb celkově snižuje riziko srdečních onemocnění. Pomáhá také snižovat hladinu cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, tělesnou hmotnost a u osob s diabetem II. typu příznivě ovlivňuje obsah cukru v krvi.
Některé potraviny jsou účinným prostředkem v prevenci srdečních onemocnění.
Výsledky výzkumu ukazují, že bílkovina i vláknina obsažená v sóji:
Ukazuje se, že 2-3 sójové výrobky denně mohou být účinnou ochranou před onemocněním srdce a cév. Výrobky ze sóji jsou v současné době snadno dostupné. Patří mezi ně např. tofu, sójové párky, sójové jogurty a mléko, sójové majonézy, sójová mouka, tempeh apod.
Bylo zjištěno, že lidé, kteří pravidelně jedí ořechy, mají:
Výzkumy ukázaly, že:
Mezi potraviny bohaté na kyselinu listovou patří listová zelenina, čerstvé ovoce a ovocné džusy, celozrnné pečivo a obiloviny, luštěniny (fazole, čočka atd.), kvasnicové výtažky atd.
Lidové označení pro osteoporózu je řídnutí kostí. Je to choroba, při níž kosti slábnou a stávají se natolik křehké, že se lámou i při lehkých úrazech. Až 30 % žen nad 65 let utrpí kompresivní zlomeninu obratlů, při níž se zbortí obratle. Ve vyšším věku postihne jednu ze tří žen a jednoho ze šesti mužů v USA zlomeninu krčku stehenní kosti. Předpokládá se, že v Evropě utrpí zlomeninu krčku stehenní kosti 13-19 % žen a kompresivní zlomeninu obratle asi 25 % žen po 60. roce a údajně až 50 % žen nad 75 let.
V České republice má osteoporózu až 900 tisíc obyvatel. Ročně je zaznamenáno 50 000 případů patologických zlomenin. Zlomeninu krčku stehenní kosti utrpí každá třetí žena a každý šestý muž, kteří se dožijí 90 let.
Osteoporóza je způsobena odvápněním kostí. Vápník je nejdůležitější živinou pro lidskou kostru, o čemž svědčí i fakt, že 99 % tělesného vápníku je uloženo v kostech a zubech. Vzhledem k tomu, že se kosti neustále přestavují, je nutné do stravy zařadit potraviny obsahující vápník, které pomohou jejich strukturu zpevnit. Zbývající 1 % vápníku je uloženo v tělesných tekutinách. Je nezbytné pro nervový systém, svaly a pro srážlivost krve.
Hladina vápníku v krvi by měla být vyrovnaná. Pokud příliš poklesne, tělo si jej začne odebírat z kostí a potom i malý úbytek v průběhu mnoha let může vést k osteoporóze. Je třeba mít na paměti, že čím silnější vaše kosti v průběhu aktivního života jsou, tím větší máte šanci se osteoporóze vyhnout.
Jak u mužů, tak i u žen začíná vápník z kostí ubývat po dosažení věku čtyřiceti let. Avšak ženy po menopauze jsou úbytkem ohroženy více především ze dvou důvodů:
Ženy s nízkou tělesnou hmotností a ty, jejichž menstruační cyklus je už nepravidelný nebo vůbec žádný, jsou osteoporózou ohroženy ještě mnohem víc.
Výzkumy ukázaly, že velké množství lidí nemá dostatečný příjem vápníku. Doporučená denní dávka vápníku je pro dospělé muže a ženy v ČR 500 mg (v USA 800 mg). Těhotné ženy, kojící matky a ženy po menopauze potřebují 1000-1200 mg. Na základě četných průzkumů se zjistilo, že příjem vápníku u chlapců ve věku 12-15 let a u mužů ve většině věkových skupin se pohybuje pod hranicí doporučené denní dávky. U žen se nedostatečný příjem vápníku vyskytuje ve všech věkových skupinách.
Faktory, které snižují schopnost absorpce vápníku:
Vitamin D pomáhá v řízení absorpce vápníku. V těle se vytváří vlivem působení slunečního záření na pokožku a je také obsažen v některých potravinách: v olejnatých rybách (např. v makrele nebo sardinkách), vejcích, margarínu a sýrech. U starších lidí je schopnost absorpce vitaminu D značně snížena.
Výzkumy ukázaly, že jídla ze sóji blahodárně působí na kosti. Sója totiž obsahuje isoflavony, které posilují kosti, což je důležité zejména u žen po menopauze. Navíc při zpracování sójové bílkoviny se močí ztrácí méně vápníku, než při zpracování bílkovin živočišného původu.
Konzumujte každý den různé potraviny bohaté na vápník. Pokud pravidelně konzumujete velké množství soli, kofeinu a bílkovin, snižte jejich denní dávku. Zařaďte do stravy více jídel ze sóji.
Tělesná námaha je velmi důležitá. Stejně jako se cvičením posilují svaly, i kosti mechanickou zátěží houstnou a sílí. Zjednodušeně řečeno: tělo, které je ve vzpřímené poloze, musí překonávat gravitační sílu, což stimuluje tvorbu kostí . Cvičte denně. Choďte, běhejte, jezděte na kole nebo pravidelně vykonávejte domácí práce či pracujte na zahradě. Více se dozvíte v 5. lekci tohoto kurzu.
Kouření a nadměrné požívání alkoholu patří mezi rizikové faktory ovlivňující vznik osteoporózy.
Užívání kalciových tablet namísto potravin s vysokým obsahem vápníku může zapříčinit nedostatek dalších živin, jako např. hořčíku, bílkovin a riboflavinu. Pro některé lidi je ale těžké získat dostatečné množství vápníku pouze z potravy. Jsou to především ti, kteří ze svého jídelníčku vyřadili mléčné výrobky a jejich plnohodnotné náhražky (např. vápníkem obohacené sójové nápoje). Těm by s výběrem vhodného kalciového doplňku měl poradil jejich praktický lékař.
Nejúčinnější obranou proti osteoporóze je vytvoření silných kostí do konce první půle života. K tomu je zapotřebí vhodně upravit jídelníček a zařadit do denního programu více tělesného cvičení. Tyto změny se zaručeně vyplatí.
Více o možnostech studia korespondenčních kurzů na adrese www.skk.cz.
22.05.2012 00:00 Rubrika: Náš mozek
22.05.2012 00:00 Rubrika: Vitamíny a minerály
21.05.2012 00:00 Rubrika: Alergie
21.05.2012 00:00 Rubrika: Přírodní léčba
20.05.2012 00:00 Rubrika: Infekční nemoci
19.05.2012 00:00 Rubrika: Lidé a vztahy