Zdravé rodiny

Výzkumy ukazují, že tělesné zdraví je úzce spjato se zdravím psychickým a že psychosomatická onemocnění jsou běžným jevem.

Na vysvětlenou uvádíme následující příklad: Studie prováděná ve Velké Británii ukázala, že rozvedení muži jsou o 76 % více ohroženi nebezpečím předčasného úmrtí než muži ženatí. U rozvedených žen je toto riziko vyšší o 39 %.

Fiona McAllister - členka vědeckého týmu, který studii prováděl - říká, že je to způsobeno dvěma faktory:

• dobré vztahy „tlumí stres a úzkost"
• problematické vztahy se často stávají příčinou rizikového chování, jako např. kouření, pití a promiskuity.

To, že sebevraždy a smrtelné úrazy se častěji odehrávají mimo rámec šťastných vztahů, vás jistě nepřekvapí. Zajímavé však je, že je to stejné i s výskytem kardiovaskulárních onemocnění a rakovinou. Níže uvedené údaje z psychiatrických léčeben dokládají, jak mocný vliv mají vztahy na psychické zdraví. Z počtu 100 000 mužů (jedná se o vzorek běžné populace) psychiatrickou léčebnu navštíví:

• 257 ženatých mužů
• 663 svobodných mužů
• 752 vdovců
• 1 959 rozvedených mužů

U žen jsou údaje přibližně stejné.

V 1. lekci jsme zdraví definovali jako tělesnou, psychickou, sociální a duchovní harmonii. Jelikož rodinné vztahy člověka ovlivňují ve všech jmenovaných oblastech, naše zdraví na jejich kvalitě velmi závisí. Moira Eastman ve své knize Family: The Vital Factor cituje výsledky výzkumu, v nichž se říká:

• Způsob, jakým spolu rodinní příslušníci jednají, významně ovlivňuje jejich celkové zdraví.
• Stres, úzkost, deprese a nedorozumění mohou být vyvolány tím, jak spolu rodinní příslušníci jednají. Změní-li se způsoby jednání k lepšímu, muže dojít k zlepšení psychického i tělesného zdraví.
• Rodiny, které naplňují intelektuální, psychické a emocionální potřeby dětí, se většinou starají i o jejich tělesné zdraví. Funkční rodiny (nebo i další společenství, kde se vytvářejí úzké a důvěrné vztahy) mohou zmírňovat vliv stresu, jemuž jsou jejich příslušníci během dne vystaveni. Například dítě, které ve škole prožívá stres, muže o svých problémech v rodinném kruhu hovořit v naději, že jej rodiče či sourozenci pochopí, podpoří jej a nabídnou mu pomoc.

Způsob, jakým spolu rodinní příslušníci jednají, významně ovlivňuje rozvoj sociálních dovedností každého z nich, zejména pak dětí. V této lekci se seznámíte s principy, s jejichž pomocí je možné docílit toho, aby vaše rodina efektivně fungovala. Níže uvedené informace jsou vhodné pro všechny typy rodin: pro tradiční rodiny (otec, matka a děti), neúplné rodiny (jeden rodič a děti), rodiny s adoptivními dětmi, děti žijící s prarodiči, a dokonce i pro partnery, jež nejsou manželé, ale žijí ve společné domácnosti. Tyto principy lze ve skutečnosti využít i v pracovním kolektivu, sportovním týmu a jakékoli jiné skupině.

Jaké faktory vytvářejí zdravé rodiny?

Odborníci na problematiku rodin se shodují v tom, že správně fungující rodiny vykazují shodné vlastnosti. Jsou to tyto:

1. Přizpůsobivost

Zdravé rodiny jsou schopné přizpůsobit se zásadním životním změnám, drobným každodenním změnám i stresujícím událostem. Zaměřují se na pozitivní řešení a vyvstalé problémy řeší kolektivně.

2. Závazek jednoho k druhému

Členové funkčních rodin k sobě navzájem cítí závazek a usilují o blaho a štěstí druhých. Věnují jeden druhému čas a svoji rodinu považují za jednu z nejvyšších hodnot. Mají shodné zájmy a cíle, na nichž společně pracují a z nichž se společně radují.

3. Komunikace

Ve zdravých rodinách si lidé najdou čas k rozhovoru, naslouchání a sdílení. Při komunikaci jsou čitelní, otevření a čestní a snaží se co nejrychleji odstranit všechna nedorozumění.

4. Individualita

Zdravé rodiny na jedné straně usilují o to, aby každý člen cítil, že do rodiny patří a má v ní své místo, a na straně druhé posilují důvěru každého člena v sebe jako individuum a v to, že disponuje schopnostmi, jež jsou potřebné k rozhodování, růstu a k dosahování vytčených cílů.

5. Uznání

Členové funkčních rodin si vzájemně vyjadřují uznání. Dělají to jasným a jednoznačným způsobem. Těší je, když mohou druhé ujistit o jejich hodnotě.

6. Duchovní zdraví

Podle statistik jsou zdravé rodiny více zaměřeny na duchovní stránku života, než jak je běžné. Vzájemně se milují, odpouštějí si, soucítí spolu a starají se jeden o druhého. Přestože se ne všechny hlásí k nějaké církvi, většina zdravých rodin sdílí společné náboženské přesvědčení a vyznávají podobné morální hodnoty a měřítka.

7. Společenský život

Zdravé rodiny navazují vztahy s lidmi vně rodiny: s přáteli, sousedy a vzdálenějšími rodinnými příslušníky. Nežijí v izolaci, ale účastní se společenského života. Jsou zapojeny do širších vztahů, které jim pomáhají při vypořádávání se se stresem a životními změnami.

8. Rodinné role

Členové zdravě fungujících rodin vědí, jakou doma zastávají roli, a cítí se v ní bezpečně. Jsou ale natolik pružní, že se dokáží bez problémů zastupovat. Mužská a ženská role má v těchto rodinách stejnou hodnotu.

9. Čas ke sdílení

Ve zdravých rodinách si lidé na sebe dokáží udělat čas, i když jsou zaneprázdněni. Společně pracují, hrají si, učí se a účastní se pobožností. Mají podobný smysl pro humor a zažívají spolu legraci. Radují se jak z délky, tak kvality společně strávených chvil.

10. Rozvoj duševních kvalit

U členů zdravě fungujících rodin se rozvíjejí následující duševní kvality:

• bezpodmínečná láska, odpuštění
• opravdová úcta
• tolerantnost a laskavé přijímaní osobnostních rozdílů
• čestnost a důvěra
• pravdomluvnost
• empatie (schopnost vcítit se do druhého)
• schopnost řešit konflikty
• schopnost zvládat a vyjádřit hněv přijatelným způsobem

Odborníci specializující se na rodinu uvádějí, že výše popsaných deset charakteristik zdravých rodin tvoří základní stavební kameny všech vztahů.

Řešení problémů

Nevykazuje-li rodina uvedené kvality, může dojít k jejímu rozpadu a k poškození psychického zdraví všech jejích členů. Níže uvádíme výčet varovných signálů. I když však některé z nich ve své rodině objevíte, nemusí to nutně znamenat, že je dysfunkční a že jí není pomoci.

1. Neschopnost vyjádřit pocity

Členové dysfunkčních rodin mají sklon skrývat a odmítat svoje pocity. Dělají to zejména proto, aby se vyhnuli bolesti a zranění. Většinou zastávají obranné postoje, vyhrožují a mají tendenci svalovat vinu za své pocity na druhé.

2. Špatná komunikace

V nezdravých rodinách dochází k otevřené komunikaci jen zřídka. Nastane-li konflikt, členové rodiny se začnou jeden druhému vyhýbat a emocionálně se od sebe odtáhnou. Ve velmi dysfunkčních rodinách se stává, že jeden z členů vyhrotí situaci jen proto, aby přiměl druhé k řešení konfliktu. Místo aby se pokusil přímo a otevřeně o problémech hovořit, začne zjednávat nápravu prosazováním vnějších změn.

3. Hněv a konflikty

Objeví-li se nějaké problémy, nezdravé rodiny se je pokouší skrýt, místo aby se jim postavily tváří v tvář. Přou se o to, kdo je za rodinu odpovědný, a řeší problémy silou. To vnáší do vztahů zmatek a vede účastníky konfliktu k tomu, že říkají věci, které nerespektují pocity a hodnotu druhých. Příslušníci těchto rodin svůj hněv buď ignorují, nebo jej vyjadřují extrémními způsoby.

4. Nejasné hranice

V dysfunkčních rodinách bývají vztahy propletené. Jeden člen rodiny zasahuje do života druhého bez toho, že by respektoval jeho individualitu a osobnostní rozdíly. Bez dovolení mu „vpadne" do života. Toto „porušování hranic" může vést až k zneužívání a násilí.

5. Manipulace a ovládání

Chtějí-li členové nezdravé rodiny vyjádřit svůj hněv či zklamání, používají k tomu obviňování a zahanbování. Manipulací se snaží přimět druhé k tomu, aby dělali to, co chtějí oni. K tomu používají pocitů viny nebo snižování hodnoty druhých.

6. Negativní postoje

V dysfunkčních rodinách k sobě rodinní příslušníci přistupují s podezřením a berou se příliš vážně. Nevědí, co je optimismus, a postrádají smysl pro humor. Mají velmi málo společných zájmů a jen zřídka nacházejí společné téma k hovoru. Nejsou také schopni společně oslavovat radostné události a potvrzovat hodnotu druhých.

7. Strnulé a netolerantní postoje

Členové nezdravých rodin nemají odvahu vyzkoušet nové způsoby jednání, protože se obávají, že by je za to mohl někdo kritizovat. Je pro ně velmi těžké cítit se svobodně a spontánně a rozvíjet svoji kreativitu. Raději žijí v minulosti a se současnými změnami se neumějí vypořádat.

8. Společenská izolace

Většina nezdravých rodin je osamělá. Rodinní příslušníci jsou izolováni jak jeden od druhého, tak od vztahů mimo rámec rodiny. Nemají odvahu požádat druhé o podporu, protože si myslí, že by se jejich problémy nikdo nezabýval. Někdy také vykazují protispolečenské postoje a chování, díky nimž pak ztrácejí i své přátele.

9. Stres a psychosomatická onemocnění

Nevyjádřené pocity se v člověku ukládají a stávají se jeho součástí, což může negativně ovlivnit jeho zdraví a vyvolat nějaké psychosomatické onemocnění. Takový člověk postupně ztrácí energii k péči o rodinu.

Jak tyto problémy řešit

Ve chvílích, kdy procházíte krizí či prožíváte trápení, je třeba, abyste své problémy s někým prodiskutovali a ujistili se, že v tom nejste sami. Může se zdát, že udílet rady je snadné, ale jen málo lidí dokáže opravdu naslouchat a vžít se do situace druhých. Ještě méně lidí je moudrých, zkušených a erudovaných natolik, aby vám mohli ve vašem životě opravdu pomoci.

Skutečnou a fundovanou pomoc vám může nabídnout profesionální poradce. Mnoho lidí zjistilo, že už po několika málo návštěvách u odborníka se jejich obavy zmírnily a oni lépe porozuměli sami sobě a svým problémům. Žádat o odbornou radu v manželské poradně může být pro některé lidi, zejména muže, stejné jako uznat svoji porážku. Opak je ale pravdou - je to známka síly. Takovýto krok se může stát začátkem osobního růstu a kvalitnějšího života.

Více o možnostech studia korespondenčních kurzů na adrese www.skk.cz.