Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Zbytečná epidemie

Když se v minulosti člověk od svého lékaře dozvěděl, že má cukrovku, bylo to v jistém smyslu něco jako rozsudek doživotního vězení. Tato nemoc ho pak provázela až do konce života a způsobila mu mnoho nepříjemností a strádání.
Rubrika: Cukrovka
|
Typ článku: Články

To je ale minulost! Dnes se již mnozí nemocní mohou zbavit i cukrovky. V důsledku změny životního stylu se hladina jejich krevního cukru normalizuje a mnozí jsou dokonce schopni si přestat píchat inzulínové injekce.

Co je to cukrovka? Je dědičná?

Cukrovka (diabetes mellitus) je onemocnění, při kterém organismus není schopen využít glukózu, která se pak hromadí ve zvýšené koncentraci v krvi. Celý problém se točí kolem inzulínu, hormonu, který je produkován v beta-buňkách Langerhansových ostrůvků pankreatu (slinivky břišní). Inzulín umožňuje přesun glukózy z krve do buněk a tímto způsobem pak dochází ke snižování její koncentrace v krvi.

Existují tři hlavní typy cukrovky. Diabetes mellitus I. typu se vyskytuje přibližně u 5 procent nemocných. Postižení jsou většinou hubení, málokdy trpí nadváhou. Tento typ diabetu je často dědičný. Může však být zaviněn i jinou chorobou, která zničí beta-buňky Langerhansových ostrůvků pankreatu, např. zánětem, nádorem, hemochromatozou apod.

Diabetes mellitus I. typu byl dlouho pokládán za onemocnění dětí a mladých lidí, proto se mu také říkalo juvenilní (mladistvý) diabetes. Dnes víme, že se může vyskytnout v každém věku. U tohoto typu diabetu chybějí v těle z nejrůznějších příčin buňky produkující inzulín, proto jsou nemocní zcela závislí na jeho injekčním podávání.

Diabetes II. typu je zcela odlišný. Někdy je označován také jako diabetes dospělých. Tato nemoc má v České republice podle odborníků až epidemický výskyt. Trpí jí přes 400 000 nemocných. Častěji se vyskytuje ve středním a vyšším věku a u lidí s nadváhou. Na rozdíl od I. typu lze v krvi nemocných zjistit dostatečné množství inzulínu. Buňky ale trpí sníženou citlivostí na inzulín, který tak nemůže zabezpečit dostatečný přesun glukózy do buněk.

Třetím typem je diabetes těhotenský. Vyskytuje se obvykle během druhé poloviny těhotenství a po porodu většinou zmizí. U jedné třetiny žen se brzy po ukončení těhotenství objeví znovu anebo již nezmizí vůbec. U další třetiny žen se diabetes II. typu objeví do dvaceti let po porodu a u poslední třetiny se již neprojeví vůbec. Cukrovka vzniká v těhotenství častěji u těch žen, které výrazně přibyly na váze.

Co způsobuje cukrovku dospělých?
Významným rizikovým faktorem je podle vědeckých studií tuk - přijímaný stravou, nebo již přítomný v těle. Není divu, že v těch oblastech světa, kde mají lidé nízký příjem tuku a obezita je čímsi neobvyklým, je cukrovka považována spíše za vzácné onemocnění.

V naprosté většině případů u tohoto typu cukrovky nejde o to, že by pankreas nebyl schopen produkovat dost inzulínu, jako spíš o sníženou citlivost buněk na něj. Zdá se, že rezistence buněk na inzulín je přímo závislá na množství tuku ve stravě a nadváze pacienta.

Ale já jsem si vždycky myslel, že hlavním viníkem je cukr.
Dr. James Anderson, profesor medicíny a klinické výživy na Lékařské univerzitě v Kentucky a známá autorita na problematiku cukrovky, provedl zajímavý pokus, při kterém studoval vliv stravy na koncentraci glukózy v krvi. Podobně jako jiní vědci před ním, také Dr. Anderson dokázal vyvolat u mladých, štíhlých mužů mírnou cukrovku pouze tím, že jim dva týdny dával stravu, která z 65 procent sestávala z tuku.

S toutéž skupinou provedl ještě jiný pokus. Podával jim stravu, která se pouze z 10 procent skládala z tuku, ale tito muži přitom museli denně zkonzumovat půl kila cukru. A výsledek? Ani po 11 týdnech trvání pokusu se nepodařilo vyvolat cukrovku u žádného z dobrovolníků.

Jaký je tedy nejlepší způsob léčení cukrovky?
Několik klinických center opakovaně prokázalo, že nemocní s diabetem II. typu mohou normalizovat koncentraci glukózy v krvi často již v průběhu několika týdnů tím, že přejdou na jednoduchý typ stravování s velice nízkým obsahem tuku, vysokým obsahem vlákniny a začlení do svého denního programu více fyzické aktivity.

Střídmější konzumace másla, sádla či olejů je nejdůležitějším bodem léčby dietou. Čím méně tuku zkonzumujete, tím méně se vám ho dostane do krve. Tím se také zahájí komplikovaný proces, na jehož konci dojde k odblokování inzulínu, který pak umožní přestup glukózy z krve do buněk. Tento efekt má často velice dramatický průběh. Nemocný s diabetem II. typu, který sníží svůj denní příjem tuku na 10 až 15 procent celkového příjmu energie (přibližně 23 až 35 g tuku denně), je schopen během osmi týdnů dosáhnout normální hladiny glukózy v krvi (normoglykémie). Mnozí jsou v konečném důsledku dokonce schopni přestat užívat léky a to jak perorální antidiabetika (pilulky), tak i injekce inzulínu.

Přirozená a na vlákninu bohatá strava hraje důležitou roli při stabilizaci hladiny glukózy v krvi. Konzumujete-li jídla, ze kterých byla odstraněná vláknina (jako například cukr, sušenky apod.), dojde k rychlému a náhlému zvýšení hladiny krevního cukru. Za normálních okolností organismus na to reaguje vyloučením inzulínu.

U lidí konzumujících hodně sladkých nápojů nebo sladkých pochoutek, které obsahují hodně energie, avšak žádnou vlákninu, dochází v průběhu dne k rychlému stoupání a klesání hladiny glukózy v krvi. Potraviny obsahující vlákninu mají naproti tomu schopnost tyto výkyvy vyrovnat a všeobecně stabilizovat úroveň využívání energie v organismu.
Tělesná aktivita má podobný efekt jako inzulín, jelikož podporuje a urychluje využití krevní glukózy a mastných kyselin. K normalizaci hladiny glukózy v krvi často stačí dosáhnout ideální hmotnosti. Nízkotučná strava bohatá na vlákninu a pravidelné cvičení vám při tom budou výbornými pomocníky.

A co lidé s diabetem I. typu?
Lidé s tímto typem diabetu jsou nuceni si píchat inzulín po celý život, nebo aspoň do té doby, než se stanou běžně dostupnými transplantace pankreatu. Nicméně nízkotučná, na vlákninu bohatá strava jim taky může pomoci: jednak snížit dávky inzulínu, a dále také stabilizovat hladinu glukózy v krvi a zredukovat riziko cévních komplikací.
Pokud se v ČR nezastaví současný, přímo epidemický nárůst cukrovky, bude v roce 2020 trpět diabetem přibližně každý desátý občan. Jaké zdravotní, ale i společenské a ekonomické problémy to vyvolá, si lze sotva představit. A přitom je to zbytečné! Doporučení, která pomáhají normalizovat diabetes, mohou sloužit i v rámci prevence tohoto onemocnění. Proto začněte již dnes, rozhodně na tom neproděláte.

Z knihy "Dynamický život" autorů H. Diehla, A. Lundigtonové a P. Pribiše. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 2650
Datum: 7. 3. 2006