Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Terapie deprese klasickou hudbou

Není žádnou novinkou, že terapie hudbou zlepšuje náladu a duševní funkce. Už před více jak třemi tisíci lety měl král Saul problémy s depresí. Zhoršovala dokonce jeho vladařské schopnosti.

Jeho lékaři mu poradili: „Ať náš pán poručí svým služebníkům, kteří jsou před ním, aby vyhledali někoho, kdo umí hrát na citaru. Bude na ni hrát, kdykoli na tebe dolehne zlý duch..., a bude ti dobře.“ Historický záznam pokračuje: „Kdykoli na Saula doléhal duch..., bral David citaru a hrál na ni. Saulovi to přinášelo úlevu a bylo mu dobře, zlý duch od něho odstupoval.“

Ne každá hudba náladu zlepšuje. Lidé mají sklon dávat přednost určitému druhu hudby, ale ani poslech oblíbených melodií nemusí zlepšit náladu pokaždé.

Psychoterapie klasickou hudbou, při které lidé sledují představy, které v nich hudba vyvolala, zlepšuje náladu a odstraňuje stres. Po šesti sezeních řízené představivosti a hudby (GIM – guided imagery and music) v průběhu dvanácti týdnů mělo čtrnáct dobrovolníků ve věku 23 až 45 let lepší výsledky v testech celkové nálady a cítilo menší únavu a depresi. Zlepšení nebylo pouze subjektivní. V krvi pacientů se totiž významně snížila hladina steroidního hormonu kortizolu, která bývá zvýšená v době stresu.

Dobrovolníci při terapii řízené představivosti a hudby poslouchali vybrané pasáže klasické hudby, mj. i úryvky z díla Respighiho, Ravela, Bacha a Brahmse. Abychom při poslechu zlepšili jejich pohled do sebe (introspekci), měli dobrovolníci myslet na jednu až tři oblasti ve svém životě. Pak s terapeutem diskutovali o spontánních představách, které se jim vynořily při poslechu jednotlivých hudebních ukázek.

Po třinácti týdnech výzkumu se jejich výsledky testů, které sledovaly únavu, poruchy nálady a depresi, v porovnání s výsledky testů před terapií významně zlepšily. Změny přetrvávaly i při kontrole po šesti týdnech. V případě 14 dobrovolníků (kontrolních subjektů), kteří neprošli klasickou GIM terapií, se výsledky testů ani hladiny kortizolu nezměnily.

Při tomto výzkumu si účastníci nemohli vybrat hudbu podle svého vkusu. Většina z nich poslouchala klasickou hudbu příliš málo na to, aby ji označila za svoji oblíbenou. Přesto je tradiční klasická hudba dodnes jediným hudebním žánrem, u kterého byl dokázán subjektivní i objektivní vliv na zlepšení duševního zdraví.

Doporučuji, aby lidé cíleně, a to minimálně hodinu denně, poslouchali klasickou hudbu po dobu dvou týdnů. Může to být na koncertu, v kostele (hraje- li se v nich klasická hudba), v obývacím pokoji, ale třeba i v autě. Jedinou podmínkou je, abyste přitom mysleli na důležité oblasti svého života a udržovali přitom aktivní představivost.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.

Počet přečtení: 3191
Datum: 7. 5. 2009