Srdeční onemocnění začíná v dětství | Prameny zdraví

Srdeční onemocnění začíná v dětství

Studie publikovaná v roce 1953 v časopise Journal of the American Medical Association radikálně změnila pohled lékařů na rozvoj srdečního onemocnění.

Srdeční onemocnění začíná v dětství

Rubrika: Srdce a cévy | Typ článku: Články

Výzkumní pracovníci provedli pitvy tří set amerických obětí korejské války. Průměrný věk činil dvaadvacet let. Šokující bylo zjištění, že 77 procent vojáků vykazovalo viditelné známky koronární aterosklerózy. U některých z nich byly artérie zablokované dokonce i z více než 90 procent. Studie „přesvědčivě prokázala, že aterosklerotické změny se objevují v srdečních cévách dlouhé roky a dekády před tím, než se koronární srdeční onemocnění stává klinicky rozpoznatelným problémem.“

Pozdější studie obětí dopravních nehod ve věku od tří do šestadvaceti lety ukázaly, že nánosy tuku – první příznak aterosklerózy – se nacházejí prakticky u všech amerických dětí dříve, než dosáhnou deseti let. Když je nám dvacet či třicet, tyto tukové nánosy se změní na aterosklerotické plaky, podobné těm, které nalezli u mladých Američanů padlých v Koreji. A když je nám čtyřicet či padesát, začínají nás zabíjet.

Pokud čte tyto řádky někdo, komu už bylo deset let – otázka není, jestli chcete či nechcete začít jíst zdravěji, abyste předešli srdečnímu onemocnění, ale jestli chcete či nechcete zvrátit srdeční onemocnění, které už skoro jistě máte.

Jak brzy se začínají ony tukové nánosy objevovat? Ateroskleróza začíná dokonce ještě před narozením. Italští vědci zkoumali cévy potracených plodů a předčasně narozených dětí, které zemřely krátce po porodu. Ukázalo se, že u těch dětí, jejichž matka měla vysokou hladinu LDL cholesterolu, bylo větší riziko výskytu cévních lézí. Ateroskleróza tedy nezačíná až v dětství, ale dokonce již v těhotenství.

Dnes už je běžné, že těhotné ženy nekouří a neužívají alkoholické nápoje. Nikdy není příliš brzy na to začít jíst zdravěji – s myšlenkou na příští generace.

Podle Williama C. Robertse, šéfredaktora časopisu American Journal of Cardiology, je jediným kritickým rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerotických plaků cholesterol, a to zejména zvýšená hladina LDL cholesterolu v krvi. LDL cholesterol není pro nic za nic známý jako „špatný“ cholesterol; jedná se o nosič, jehož prostřednictvím se cholesterol ukládá v cévách. Pitvy tisícovek mladých obětí dopravních nehod ukázaly, že hladina cholesterolu v krvi byla úzce spojena s aterosklerotickým postižením cév. Chcete-li výrazně snížit svoji hladinu LDL cholesterolu, musíte drasticky omezit příjem tří věcí: transmastných tuků, které pocházejí z rafinovaných potravin a z masa a mléčných výrobků, kde se přirozeně vyskytují, nasyceného tuku, nacházejícího se hlavně v živočišných produktech, a v menší míře i dietního cholesterolu, jenž se nachází pouze v potravinách živočišného původu, zejména ve vejcích.

Vidíte tady určitý vzorec? Tři hlavní zdroje pro špatný cholesterol – který je rizikovým faktorem číslo jedna pro srdeční onemocnění, zabijáka číslo jedna – všechny pocházejí z konzumace živočišných produktů anebo nekvalitních rafinovaných potravin. To vysvětluje, proč populace, které se živí tradiční stravou založenou na konzumaci nerafinovaných rostlinných potravin, prakticky netrpí srdečním onemocněním.

Je to cholesterol, hlupáku!

Dr. Roberts není již déle než třicet let pouze šéfredaktorem časopisu American Journal of Cardiology, je také výkonným ředitelem Baylor Heart and Vascular Institute a autorem více než tisícovky vědeckých článků a více než tuctu učebnic kardiologie. Je to člověk, který ví, o čem mluví.

Ve svém úvodníku „Je to cholesterol, hlupáku!“ dokazuje dr. Roberts, že existuje pouze jeden skutečný rizikový faktor koronárního srdečního onemocnění – cholesterol. Můžete být obézní, diabetik, kuřák a povaleč a přesto nemusíte mít aterosklerózu, tvrdí dr. Roberts – pokud bude hladina cholesterolu ve vaší krvi dostatečně nízká.

Opimální hladina LDL cholesterolu je zřejmě mezi 1,3 a 1,8 mmol/L, čím nižší, tím lepší. To je hladina, na které v dětství začínáme, to je úroveň, se kterou se setkáváme u populací, kde se srdeční onemocnění prakticky nevyskytuje, a to je stav, při kterém dochází k zastavení postupu aterosklerózy, jak se ukázalo při intervencích zaměřených na snížení cholesterolu. Hladina LDL cholesterolu okolo 1,8 mmol/L obvykle koresponduje s celkovým cholesterolem okolo 3,9 mmol/l, což je úroveň, pod kterou nebyly ve známé Framinghamské studii (identifikující rizikové faktory srdečního onemocnění po několik generací) zaznamenaná žádná úmrtí na koronární srdeční onemocnění. Cílem pro celou populaci by proto mělo být snížení celkového cholesterolu pod 3,9 mmol/L. „Pokud by došlo k realizaci takového cíle,“ napsal dr. Roberts, „velká metla západní civilizace by mohla být skoro úplně vymýcena.“

Průměrný cholesterol našich obyvatel je ovšem mnohem vyšší než 3,9 mmol/L, pohybuje se okolo 5,1 mmol/L. Pokud máte při testech takový cholesterol, ošetřující lékař vás může ujistit, že to je normální. Ve společnosti, kde se běžně umírá na srdeční onemocnění, však asi není úplně optimální mít „normální“ hladinu cholesterolu, co myslíte?

Chcete-li se vyhnout infarktu, je tedy třeba, aby se váš LDL cholesterol snížil pod 1,8 mmol/L. Dr. Roberts poznamenává, že existují pouze dvě cesty, jak toho dosáhnout: podávat více než sta milionům Američanů celoživotně léky na snižování cholesterolu – anebo jim doporučit, aby se začali živit stravou založenou na konzumaci rostlinných potravin.

Takže léky nebo dieta. Zdravotní pojišťovny hradí statiny, léky na snižování cholesterolu; proč tedy měnit svůj jídelníček, když postačí po zbytek života polknout jednou denně pilulku? Naneštěstí tyto léky nefungují ani zdaleka tak dobře, jak si lidé myslí – a navíc s sebou jejich užívání nese řadu nežádoucích vedlejších účinků.

Ale o tom až někdy příště.

Z knihy Michaela Gregera How Not to Die. K vydání připravuje vydavatelství Noxi.

Počet přečtení: 1 451 Datum: 15. 5. 2017