Pro milovníky hamburgerů | Prameny zdraví

Pro milovníky hamburgerů

Rodinné odpoledne na podzim roku 2007 se stalo pro 22letou Stephanii osudným. Po snězení hamburgeru připraveného matkou na domácím grilu se Stephanie necítila nejlépe. Předpokládala, že se jedná o obyčejné bolesti břicha. Onemocnění však vedlo k několikatýdennímu kómatu a k následnému ochrnutí od pasu dolů.

Pro milovníky hamburgerů

Rubrika: Infekční nemoci | Typ článku: Články

Výrobce následně stáhl z prodeje 844 812 hamburgerů, u kterých existovalo podezření na nakažení bakterií Escherichia coli. Příznaky nákazy touto bakterií jsou pociťovány již několik hodin po požití výrobku. Rychle se mění od pocitů na zvracení přes bolesti břicha a zažívací potíže až po krvácivý průjem, selhání ledvin a křeče. Podle odhadů 5-10 procent nákaz bakterií E. coli končí hemolyticko-uremickým syndromem, což je stav, v jehož důsledku dochází k celkovému selhání ledvin a případně i k poškození tlustého střeva. V některých případech může následovat (jako třeba u Stephanie) kóma a ochrnutí – či dokonce i smrt.

V článku z New York Times, který jako první popsal Stephaniin příběh, čteme: „Desetitisíce lidí ročně onemocní v důsledku nákazy tímto patogenem. Zástupci vlády odhadují, že nejčastější příčinou nákazy je hamburger. Mletému hovězímu masu je přisuzováno šestnáct epidemií, ke kterým došlo během posledních tří let. Toto léto byla nákaza zaznamenána ve třech tisícovkách obchodů s potravinami na území dvaačtyřiceti států.“

Nemoci vyskytující se ve světě zvířat se ale neomezují pouze na samotné maso. Nákazy vajec a mléčných výrobků bakteriemi a viry jsou minimálně stejně rozšířené. Jejich vliv je srovnatelný s otravami vzniklými v důsledku konzumace nakaženého masa.

Máte chuť na míchaná vajíčka?

Podle Amerického ministerstva zemědělství bylo v roce 2001 zaznamenáno 200 tis. případů nákazy salmonelou, přičemž dva tisíce osob muselo být hospitalizováno a šedesát jich zemřelo. Zdrojem 53 až 81 procent všech případů nakažení salmonelou, ke kterým došlo mezi rokem 1985 a 2002, byla vejce. Američané zkonzumují průměrně 234 vajíčka na osobu a rok. Až 99 procent z těchto vajec pochází od nosnic, jež jsou držené v obrovských místnostech bez oken (na farmách CAFO), kde životní podmínky slepic přispívají k vývoji mikrobů. Podle údajů pocházejících od FDA (což je americká vládní organizace zabývající se mj. otázkou bezpečnosti potravin) je 2,3 milionu ze 47 miliard vajec prodávaných ročně ve Spojených státech (tento počet nezahrnuje vejce použitá pro přípravu různých produktů, ale pouze celá vejce) nakaženo salmonelou.

Dne 9. července 2010 vydali zástupci FDA publikaci formulující opatření, jejichž zavedení má zabránit nákaze salmonelou. V dokumentu se dočteme: „Podle FDA bude díky novým pokynům souvisejícím s výrobou vajec a určeným největším výrobcům možné zabránit až 79 tisícům případů nákazy a třiceti úmrtím způsobeným požitím vajec nakažených bakterií salmonely ročně.“

Zhruba měsíc po zavedení tohoto nařízení byli výrobci vajec donuceni k historicky největšímu stažení vajec z prodejní sítě. 18. srpna uvedla televizní stanice CBS informaci, že z prodeje bylo staženo 228 milionů vajec nakažených salmonelou. Podle televizní stanice MSNBS byla 20. srpna akce rozšířena na více než půl miliardy vajec. K tomuto dni bylo salmonelou nakaženo více než tisíc osob, dva tisíce dalších případů přibylo během následujících dní.

Infekce kampylobakteriemi

Ještě větším problémem než nákaza salmonelou je infekce kampylobakteriemi (Campylobacter). Jen v USA způsobí kampylobakterie každým rokem více než dva miliony otrav jídlem, jsou příčinou přibližně 13 tisíc hospitalizací a více než stovky úmrtí. Onemocnění dokáže způsobit pouhých pět set kampylobakterií, což je množství, jaké může být obsažené v jedné kapce šťávy z kuřete. Během posledních let onemocnělo více než tisíc osob v důsledku konzumace nakaženého mléka, masa nebo vody. Infekce bakteriemi druhu Campylobacter jsou hlavní příčinou průjmu u člověka. Zdrojem většiny infekcí je drůbež (slepice a krůty).

V roce 2008 provedla evropská organizace EFSA výzkum, jehož cílem bylo zjištění, jaké procento brojlerů je nakaženo kampylobakteriemi. Údaje z Polska ukázaly, že touto bakterií bylo infikováno 77 procent ze 419 brojlerů. Výsledky výzkumu nákupů kuřecího masa v britských obchodech v letech 1995 až 2000 prokázaly, že z 1127 zkoumaných vzorků bylo 11 procent nakažených salmonelou a 57 procent kampylobakterií. Další výzkum ukázal, že kampylobakterie byly zjištěny v 83 procentech slepičího masa, v 73 procentech skopového masa a v 72 procentech vepřového masa. Campylobacter se může objevit také v syrovém, nepasterizovaném mléce.

300 milionů otrav ročně

Chov jatečných zvířat nebo zvířat chovaných na mléko je příčinou častých nákaz nejen v případě masa či výrobků živočišného původu, ale také jiných potravin.

Jakým způsobem může být zelenina, jako je např. hlávkový salát či špenát, infikovaná salmonelou nebo E. coli? V pozadí může stát několik faktorů. V naprosté většině případů jde o následek chovu zvířat v blízké vzdálenosti od místa pěstování zeleniny. Zdrojem nákazy bývá hnůj, kompost, kontaminovaná voda nebo výkaly zvířat, jež jsou nosiči těchto bakterií. Uniklá močůvka je používaná jako hnojivo a proniká do spodních vod. Zalévání zeleniny kontaminovanou vodou pak může způsobit nákazu zeleniny.

Nákazy tohoto druhu mohou mít devastující následky. Na podzim roku 2006 informovala média ve Spojených státech o otravě přibližně 200 osob bakterií E. coli. Tři z těchto osob zemřely, a u jednatřiceti z nich došlo k selhání ledvin. Bakterie byly obsaženy v baleném špenátu, který pocházel od výrobce z oblasti San Benito v Kalifornii. Další šetření prokázalo, že zdrojem nákazy byla voda kontaminovaná kravskými výkaly pocházejícími z farmy CAFO, která se nacházela poblíž místa, kde byl pěstován špenát.

Pouze v USA je každoročně zaznamenáno přibližně 76 milionů případů otrav jídlem. Odhaduje se, že pokud by byly přičteny nezdokumentované případy, přiblížil by se tento ukazatel k 300 milionům. Netrpí navíc pouze zdraví lidí, je zde i velký ekonomický dopad.

Jak se může maso nakazit?

Bakterie E. coli se nachází ve střevech zvířat a lidí. Na farmách CAFO jsou zvířata držená na poměrně malé ploše, kde tráví celý svůj život ve výkalech – vlastních i dalších zvířat. Dochází tak ke kontaktu kopyt a horních částí nohou s výkaly, které jsou zdrojem bakterií. Na jatkách pak dojde kontaktem s infikovanými částmi těla ke kontaminaci masa těmito bakteriemi.

Byly-li by prováděny testy masa před jeho dodáním do obchodů, restaurací či k jiným odběratelům, dala by změřit úroveň bakteriální kontaminace masa. (V USA však nejsou takovéto testy po výrobcích požadovány.) Provádění testů zvyšuje možnost zjištění kontaminace, což samozřejmě vede ke stažení masa z prodeje a ke ztrátám na zisku. Podle údajů Amerického ministerstva zemědělství polovina výrobců mletého hovězího masa nikdy své produkty netestovala – a z výrobců, kteří takovéto testy provádějí, pouze u šesti procent je to alespoň čtyřikrát za rok. Abychom si mohli představit, nakolik je takto sporadické testování nedostatečné, je důležité uvést, že na jatkách dochází k porážkám mhona tisíců kusů dobytka denně. Například na jatkách v Greater Omaha Packing je denně poraženo 2600 krav. Jiná firma – Beef Products Inc. – vyrábí každý týden 3,5 tisíce tun hovězího masa.

Časté případy výskytu nakaženého masa, produktů živočišného původu či dokonce výrobků kontaminovaných druhotně – prostřednictvím kontaktu se zvířecím hnojem, výkaly apod. – by neměly nikoho překvapit, vezmeme-li v potaz podmínky, v jakých hospodářská zvířata přebývají.

Dr. Robert Lawrence, ředitel Institute for Liable Future při Johns Hopkins University se domnívá, že „pokud bychom chtěli navrhnout podmínky, ve kterých by se bakterie rezistentní vůči antibiotikům vyvíjely co nejrychleji, nelze si představit lepší prostředí než je drůbeží či prasečí farma fungující podle modelu CAFO, kde jsou do zvířecího krmiva přidávaná antibiotika.“

Již v 19. století napsala Ellen G. Whiteová, jedna z nejznámějších propagátorek zdravého životního stylu v USA (i jinde), tato slova: „Člověk dnes trpí řadou onemocnění, která jsou do značné míry důsledkem konzumace infikovaného masa mrtvých zvířat. Maso nikdy nepatřilo do optimálního jídelníčku. V současné době, kdy dochází k rychlému nárůstu výskytu nemocí u zvířat, je však jeho požívání dvojnásobně trestuhodné. Nemoci zvířat jsou stále častější; přijde doba, kdy bude třeba živočišné potraviny ze svého jídelníčku zcela vyřadit.“

Pokud by Stephanie, která se stala obětí bakteriální nákazy, znala rady Ellen Whiteové a zařídila se podle nich, nemusela by dnes být na vozíčku. Kéž by její příklad posloužil jako výstraha pro všechny milovníky hamburgerů.

Z knihy Romana Pawlaka W obronie wegetarianizmu. K vydání připravují Prameny zdraví.

Počet přečtení: 544 Datum: 17. 8. 2017