Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Pistácie

Už přibližně 1700 let před Kristem se podle slov patriarchy Jákoba, který žil v Palestině, pistácie spolu s medem a mandlemi považovaly za „jeden z nejlepších plodů země“. Od té doby se rozšířily do Středomoří a Severní Ameriky.
|
Typ článku: Encyklopedie

Tvarem a složením jsou pistácie podobné piniovým oříškům, ale mají více proteinů a méně tuků. Významné jsou i množstvím sacharidů.

Obsah provitamínu A a vitamínu C mají relativně nízký, jsou však velmi bohaté na draslík, hořčík, fosfor a vápník. Mají stejný nebo vyšší obsah železa (7 mg/100 g) jako čočka. Obsahí cenné stopové prvky jako měď, která podle posledních výzkumů ulehčuje vstřebávání železa. Kombinace železa a mědi svým protianemickým účinkem převyšuje všechny farmaceutické přípravky s obsahem samotného železa. Účinek se ještě zvýší, když se spolu s pistáciovými oříšky konzumují druhy ovoce a zeleniny bohaté na vitamín C, který absorpci železa ve střevech zlepšuje.

Z výše uvedených důvodů se pravidelná konzumace pistáciových oříšků doporučuje všem, kdo trpí anémií způsobenou nedostatkem železa (sideropenickou anémií).

Pistácie se zpravidla konzumují pražené. Pro zdraví je však lepší, nejsou-li příliš osolené. Pistácie se díky své výjimečné chuti používají k výrobě dezertů a zmrzliny.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 5114
Datum: 21. 1. 2009