Nejpopulárnější droga

Ročně se vyprodukuje pět milionů tun kávy, což ji řadí v mezinárodním obchodě na druhé místo za naftu. Celosvětově se za rok vypije více než 400 miliard šálků kávy.

Odhady se různí, ale přibližně 90 procent Američanů konzumuje každý den v nějaké podobě kofein. Nalézá se v různých množstvích v kávě, čaji, čokoládě, kakao, limonádách a šťávách obohacených kofeinem. Dnes se už dostane dokonce i voda obohacená kofeinem. Kofein se rovněž nalézá v řadě léků, zejména v přípravcích na kontrolu váhy, tabletách proti usínání, lécích proti bolesti, diuretikech a přípravcích proti nachlazení i alergiím.

Více než polovina Američanů konzumuje denně více než 300 miligramů (mg) kofeinu. Pětasedmdesát procent příjmu kofeinu je obvykle v podobě kávy, i když konzumace limonád s obsahem kofeinu rychle stoupá. Kávu konzumuje více než 108 milionů Američanů, kteří ročně za svůj oblíbený nápoj utratí 18 miliard dolarů. V průměru americký kafař denně vypije tři šálky kávy, což dělá přibližně 1 100 šálků kávy na osobu za rok. Podle umírněných odhadů může být až u třiceti procent Američanů denní příjem kofeinu vyšší než 500 mg.

Stojí však výhody, které kofein přináší, za cenu, kterou je nutno zaplatit? Je rozšířené užívání kofeinu důvodem pro znepokojení? Káva není jenom kofein. Obsahuje stovky chemických látek, které mají určité biologické účinky. Káva bez kofeinu je dávána do souvislosti se zvýšeným rizikem revmatoidní artritidy u starších žen a zvýšením krevního tlaku u příležitostných pijáků kávy - zřejmě z toho důvodu, že jejich organismus ještě nedokáže její účinky snášet.

Občas se objeví studie, které uvádějí určité přínosné účinky konzumace kávy, jako např. při Parkinsonově chorobě. Tyto studie musíme však vnímat na pozadí jiných studií, které dávají užívání kofeinu do souvislosti se srdečním onemocněním, několika druhy rakoviny a ztrátou kostní hmoty. Studie na obou stranách spektra jsou neprůkazné, dvě věci jsou nicméně jasné: Organismus dokáže kofein velmi rychle tolerovat a kofein může být návykový.

Osm odborníků na nadužívání návykových látek náhodně vyšetřilo 162 uživatelů kofeinu na klinické ukazatele závislosti a nadužívání. Zjistili, že 91 procent respondentů vykazovalo vůči kofeinu závislé chování, přičemž 56 procent účastníků studie uvedlo „silnou touhu po kávě nebo neúspěšné pokusy přestat" ji užívat. Vědci dospěli k závěru: „Naše výsledky jsou podobné jako výsledky předchozích studií; ukazují, že značné procento uživatelů kofeinu vykazuje chování, které lze označit za závislé."

Kofein způsobuje metabolický chaos ve stresových systémech lidského těla. Kromě dalších účinků kofein stimuluje mozek podobným způsobem jako drogy, a to tím, že zvyšuje - byť v menší míře - množství dopaminu v centrech příjemných pocitů. Kofein působí na každý systém v těle, který je ovlivňován centrálním nervovým systémem. Kofein současně blokuje hlavní chemikálie, které mají na starosti štěpení energie v těle (fosfodiesteráza) a v mozku (adenosin). Tyto látky regulují pocity vzrušení, bdělosti a čilosti. Zablokování těchto dvou chemických látek způsobí, že adenosinové receptory v mozku vyvolají pocit čilosti. Kromě toho se do těla vyplavují stresové hormony, takže zaznamenáte příliv energie. Díky manipulování s hladinou dopaminu se budete cítit dobře.

Rychlý povzbuzující účinek kofeinu však s sebou nese také určité stinné stránky. K tolerování kofeinu a vytvoření závislosti může dojít ve velmi krátkém čase, někdy již během několika dní. Dlouhodobými účinky opakované stimulace kofeinem jsou únava, deprese, podrážděnost, nejasné myšlení a snížení kvality spánku. To všechno vyvolá touhu po větších dávkách kofeinu. Rychle se tak vytváří zrádný cyklus závislosti. Lidé kofein užívají, aby měli dostatek energie a aby byli čilí, ale zdravá energie a zdravá čilost jsou důsledkem konzumace zdravé stravy a moudrého životního stylu, nikoliv užívání drog. A neměli bychom zapomenout, že kofein - podobně jako kterýkoliv jiný chemický povzbuzující prostředek - neobsahuje žádné živiny ani palivo, které by vaše tělo mohlo využít jako zdroj energie. To znamená, že vnímání přílivu energie a vzpružení mozku jsou pouhé důsledky chemických triků, které kofein s tělem hraje.

Podle nového výzkumu vypracovaného na Johns Hopkins University dokáže pouhý jeden šálek kávy denně vyvolat závislost, která je dostatečně silná na to, aby přinesla abstinenční příznaky. „Kofein je celosvětově nejužívanější povzbuzující prostředek. Je levný a vždy při ruce, takže není pro většinu lidí žádným problémem jej užívat." Abstinenční příznaky této drogy zahrnují bolesti hlavy, únavu, potíže se soustředit, zvedání žaludku, bolesti svalů a další symptomy připomínající chřipkové onemocnění.

Dr. Janice Keller Phelps, která vedla středisko odvykání drog v Seattlu a je autorkou knihy The Hidden Addiction (Skrytá závislost) se sdílí s následujícím příběhem: „Na setkání lékařů, kterého jsem se v nedávné době účastnila, došlo k legrační věci. Tématem konference bylo ‚Závislé chování' a já jsem byla jedním ze čtyř či pěti řečníků. Organizátoři setkání se rozhodli změnit běžnou praxi - místo kávy, která se prakticky vždy podává ráno před započetím jednání, podávat čerstvé ovoce, sýry a ovocné šťávy.

Lékaři byli nepříčetní. Mezi těmi, kteří reagovali nejvíce podrážděně, byli tři řečníci, kteří měli toho dne přednášet. Kategoricky odmítli začít s programem, dokud jim nebude podán jejich obvyklý ranní šálek kávy. Nemohou bez něj pokračovat, tvrdili. Sponzoři museli narychlo objednat zvláštní zásobník na kávu a my všichni jsme se museli posadit a počkat, až bude káva připravena a budeme moci začít. Program nakonec začal se zpožděním hodinu a dvacet minut. Měla jsem toho dne mluvit o závislostech, ale scéna, které jsme byli svědky, o závislostech řekla více, než bych já dokázala, i kdybych mluvila celý den."

Závislost na kávě je zvyk, který se může vytvořit velmi brzy v životě. Obvykle to bývá v podobě limonády obsahující kofein. Limonády sycené kysličníkem uhličitým představují více než 27 procent spotřeby nápojů v USA. Mnohé z nich obsahují přídavek kofeinu. V roce 1997 utratili Američané více než 54 miliard dolarů za nákup limonád. Když se to převede na osobu, jedná se ročně o ekvivalent 576 plechovek na každého muže, ženu i dítě.86 Pětina batolat konzumuje limonádu každý den. Téměř polovina dětí ve věku od šesti do jedenácti let vypije denně něco přes tři decilitry limonády. Spotřeba u dospívajících je nejvyšší. Čtvrtina teenagerů vypije denně skoro tři plechovky.

Tak vysoký příjem cukru, kyseliny fosforečné a kofeinu z limonád není dobrý pro kosti, mozek ani tělo - a závislost se stává realitou pro mladé i starší.

Vědecký výzkum ukazuje, že s postupem času může kofein způsobovat zvýšenou citlivost na stres, úzkostné stavy a deprese. Může rovněž docházet ke ztrátám živin, jako je vápník, hořčík a B vitamíny.

Nejméně nápadným, ale nejvíce devastujícím dlouhodobým účinkem kofeinu může být pomalé zničení životně důležitých nervových center v mozku, které mají na starosti vyrovnávání hladin hormonů. To může mít nakonec vliv na paměť a zvyšovat riziko depresivních stavů. Jakým způsobem? Kofein způsobuje zvýšení hladiny stresového hormonu zvaného kortizol. Ten se akumuluje v centru paměti, kterému se říká hippocampus. Hippocampus je nezbytný pro krátkodobou paměť a hraje rovněž klíčovou roli při regulaci stresových systémů lidského těla.

Když je hladina kortizolu - v důsledku vystavení chronickému stresu anebo vlivem stimulace jako při užívání kofeinu - po příliš dlouhou dobu příliš vysoká, může v hippocampu i v dalších důležitých oblastech mozku docházet k odumírání buněk. Výsledkem může být poškození paměti, chronické deprese a chronická deregulace stresového systému.

Kofeinu se dostalo nálepky drogy, která posiluje účinky jiných návykových látek. Kofein skutečně zvyšuje účinky nikotinu a může se tak stát rozhodujícím faktorem při pokusech přestat kouřit.

Spotřeba kávy, čaje i limonád také přispívá ke ztrátám vitamínů a minerálů a dehydrataci. Podle American Dietetic Association již dehydratace ve výši ztráty pouhých 2 procent váhy těla může snížit duševní i tělesnou výkonnost. Dostatečné zásobení vodou (asi osm sklenic vody pro dospělého člověka denně) ředí krev a pomáhá tomu, aby se potřebné živiny dostaly do všech tělesných buněk!

Příliv energie a pocit čilosti, které jsou důsledkem užití povzbuzujícího prostředku, s sebou nese na druhé straně daň v podobě vedlejších účinků, kterými jsou závislost, únava, nervozita, nespavost a deprese. Racionální strava, dostatek pohybu i odpočinku, stres management a pití dostatečného množství kvalitní vody naproti tomu zvyšují celkový pocit energie, zlepšují náladu, posilují myšlení a napomáhají imunitním funkcím a emocionálnímu zdraví. Žádný umělý povzbuzující prostředek nemůže poskytnout to, co přináší jak mysli, tak tělu zdravý životní styl.

Z knihy „Být volný". Vydala organizace Lifestyle Matters.