Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Je třeba při hubnutí (i pro zdraví) doplňovat vitamíny a minerály v podobě doplňků?

Při (z dlouhodobého hlediska) dobře koncipovaném snižování váhy dochází k velmi pozvolnému, ale zato trvalému snižování váhy. V takovém případě příjem energie poklesne jen o málo a o málo tedy poklesne i příjem vitaminů, minerálů a dalších nezbytných látek. Stravu v tom případě není třeba doplňovat vitaminy, minerály a dalšími látkami.
|
Typ článku: Poradna výživy

Bohužel velmi populární je rychle snižování váhy, které je tím méně trvalé, čím je rychlejší. Toto rychlé snižování váhy však musí být spojeno s velmi výrazným snížením příjmu energie. V krajním případě může být příjem potravy na nějakou dobu úplně přerušen. Trvá-li to hodně dlouho, je třeba veškeré nezbytné látky - vitaminy, minerály, aminové kyseliny atd. - dodávat ve zvláštních směsích, v různých tabletách apod. Tyto preparáty jsou někdy sestaveny přímo tak, aby plně pokryly doporučené dávky většiny vitaminů, minerálů, aminových kyselin.

Protože je snaha na takto vytvořeném preparátu co nejvíce vydělat, tak se tento preparát podává nejen lidem, kteří chtějí nerozumným, tzn. příliš rychlým způsobem zhubnout. Nabízí se i veškerému obyvatelstvu jako doplněk výživy, jako preparát, který mu přináší všechny důležité vitaminy, minerální látky, aminokyseliny. Mnozí lidé, kteří mají nejlepší vůli prospět svému zdraví, si takovýto přípravek zakoupí. Vždyť je na něm třeba napsáno, že obsahuje životně důležité látky, že obsahuje látky, bez kterých nemůžeme být zdraví. Přesto lidé, kteří si takové preparáty kupují, se nejen připravují o peníze, ale také si v průměru většinou poškozují zdraví. Proč?

Pokud se jedná o preparáty používané při snižování tělesné váhy, tak v nich nacházíme např. sodík a chlór. Tyto látky jsou v naší stravě již tak jako tak v nadbytku, v škodlivém nadbytku. Teď jsou ještě podávány v preparátech a tím se poškození zdraví dále zvyšuje. Preparáty často obsahují železo. Zvyšování obsahu železa ve stravě mnohem častěji zdraví poškodí a jen velmi zřídka zdraví prospívá.

Typickou složkou různých multivitaminových multiminerálových preparátů je zinek. V nesčetně prohlášeních se můžete dočíst co všechno pozitivního zinek do těla přináší. Nepochybně zinek je jednou z mnoha desítek nepostradatelných složek stravy. Bez zinku nemůžeme žít. Jiná je otázka, zda přídavek zinku průměrnému obyvatelovi spíše prospěje či mu spíše uškodí.

V mé knize „Rakovině zabráníš“ referuji o tom, jak jsem se snažil nezaujatě shromáždit všechny výzkumy, v nichž se sledovalo, zda větší množství zinku ve stravě je spojeno s poklesem či se vzestupem četnosti rakoviny. Můj soubor shromážděných citací ze světové odborné literatury mě vedl k závěru, že zinek častěji způsoboval vzestup četnosti rakoviny. Nepochybně však také v mnoha případech způsobil pokles četnosti rakoviny. Možná za jiných okolností a jiný hodnotitel by došel k závěru, že je to nerozhodně, že je to 50:50. Za tohoto stavu nelze ovšem lidem dávat zinek jakožto látku zlepšující jejich zdraví. Proč bychom měli platit za to, že do svého organismu dostaneme něco, co nám možná zdraví poškodí, možná pomůže?

Ještě hůře je na tom zinek, pokud jde o vztah k vůbec nejrozšířenější příčině úmrtí - nemoci srdce a cév - skleróze cév. Kleevay v řadě článků shrnul bohatou dokumentaci svého tvrzení, že četnost nemocí srdce a cév způsobených sklerózou cév vzrůstá s rostoucím poměrem zinek lomeno měď, čili s poměrem Zn/Cu. A mnohá konkrétní pozorování tuto Kleevayovu hypotézu velmi dobře podporují. Přesto nám výrobci preparátů zinek dávají.

Bezhlavé polykání vitaminů a minerálů nám tedy vůbec nemusí prospět, může nám dokonce uškodit. Na druhé straně je jasné, a prokazuje to řada konkrétních pozorování, že určité látky nám skutečně mohou prospět, že zvýšení jejích příjmu by zlepšilo zdraví průměrného občana.

Pokud se o každé takovéto látce shromáždí všechny soubory konkrétních údajů ukazujících jak v závislosti na příjmu této látky se zdravotní stav vyvíjí, zhoršuje či zlepšuje, potom lze matematicko-statistickým zpracováním všech těchto údajů zjistit, zda přídavek této látky by průměrnému člověku zdraví zhoršil (těchto látek bychom se měli vystříhat), zdraví v průměru nezměnil (za tyto látky bychom neměli vyhazovat peníze) anebo zdraví prospěl (tyto látky by měly být v optimálním doplňku výživy).

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu

Počet přečtení: 3207
Datum: 15. 1. 2020