Jaký je význam vápníku ve stravě? Musíme konzumovat mléko a mléčné výrobky, chceme-li předejít osteoporóze a zlomeninám? | Prameny zdraví

Jaký je význam vápníku ve stravě? Musíme konzumovat mléko a mléčné výrobky, chceme-li předejít osteoporóze a zlomeninám?

Kosti jsou nezbytným předpokladem pohyblivosti a tělesné zdatnosti nejen člověka, ale i všech savců a dokonce i všech obratlovců. Pevnost kostí je nemyslitelná bez vápníku. Tím je dána naprostá nepostradatelnost vápníku pro člověka. Vápník má i jiné nezastupitelné úlohy, ale váhově je naprostá většina vápníku, plných 99%, v kostech.

Jaký je význam vápníku ve stravě? Musíme konzumovat mléko a mléčné výrobky, chceme-li předejít osteoporóze a zlomeninám?

Rubrika: Vitamíny a minerály | Typ článku: Poradna výživy

Ve vyšším věku dochází k odvápnění kostí (osteoporóza) a vzrůstá množství zlomenin. Z toho vyplynula jednoduchá představa, která se u nás hlásá již po celá desetiletí jako naprostá samozřejmost: chceme-li snížit množství zlomenin, musíme zvýšit příjem vápníku.

Jaká je však realita? Ve všech zemích, kde je vysoká spotřeba vápníku, je vysoký výskyt zlomenin, a ve všech zemích, kde je nízká spotřeba vápníku, je nízký výskyt zlomenin, tedy že ve skutečnosti je tomu přesně naopak, než jsme se dlouhá léta domnívali.

Například v Iowě v USA sledovali výskyt zlomenin ve dvou oblastech země. V jedné z nich byl extrémně vysoký obsah vápníku ve vodě, v druhé z nich byl obsah vápníku ve vodě nízký. Výsledky pětiletého sledování publikovali Sowers et al. v roce 1991 (Am J Epid, vol. 133, str. 649-60). Méně zlomenin bylo tam, kde měli ve vodě méně vápníku.

V Jihoafrické republice černé ženy, které měly ve stravě jen čtvrtinu oficiálně doporučené denní dávky vápníku a měly četná těhotenství následovaná dlouhými obdobími kojení (což by z jejich těla mělo odčerpat velké množství vápníku), byly přesto osteroporózou postihovány méně než ženy bílé. Černé ženy měly 10x méně zlomenin stehenního krčku než ženy bílé, které měly ve stravě několikrát více mléka, a tedy i vápníku (Am J Clin Nutr, Vol. 34, r. 1981, str. 2319).

Vápníku je v mléce neporovnatelně více než v jiných potravinách. V mnoha zemích světa lidé přijímají dvě třetiny i tři čtvrtiny vápníku z mléka. Zjednodušeně řečeno můžeme tedy počítat s tím, že lidé požívající mléko mají ve stravě 2-4x více vápníku než lidé v zemích, kde se mléko nepožívá.

V Austrálii v rozsáhlém výzkumu sledovali, jaká byla strava lidí, kteří byli postiženi zlomeninou v oblasti kyčle, v porovnání s lidmi, kteří zlomeninou postiženi nebyli. Sledovány byly osoby ve věku nad 65 let. Ukázalo se, že zlomeninami byli častěji postihováni lidé, kteří požívali více mléka a mléčných výrobků. Je možno vyslovit námitku, že rozhodující pro údajný ochranný účinek vápníku je jeho příjem ve středním věku. Ukázalo se však, že i lidé, kteří požívali hodně mléka a mléčných výrobků ve věku kolem 50 let, byli později častěji postihováni zlomeninami v oblasti kyčle. A konečně zcela analogicky se ukázalo, že lidé, kteří požívali hodně mléka a mléčných výrobků ve věku kolem 20 let, byli také více postihováni zlomeninami (Am J Epidemiol, Vol. 139, r. 1994, str. 493-503).

Existují ovšem i soubory údajů, které ukazují, že v závislosti na rostoucí či klesající spotřebě vápníku, resp. rostoucí či klesající spotřebě mléka a mléčných výrobků, se počet zlomenin ani nezvyšuje ani nesnižuje. A existuje přinejmenším jedno šetření, při němž bylo zaznamenáno, že osoby s nižší spotřebou vápníku byly více postiženy zlomeninami. Počet sledovaných osob je však v tomto případě mnohem menší než počet sledovaných osob v australském šetření, čili i vypovídací síla tohoto souboru je mnohem menší.

Vezmeme-li všechny shromážděné soubory údajů dohromady, pak naprosto jednoznačně můžeme říci, že v průměru s rostoucí spotřebou vápníku (a s rostoucí spotřebou mléka a mléčných výrobků) počet zlomenin neklesá, naopak dokonce vzrůstá. Závislost není sice tak přesvědčivá, aby nás oprávnila - v zájmu prevence osteoporózy - k jednoznačnému doporučení snížení spotřeby mléka a mléčných výrobků, je nicméně dostatečně silná, aby nás přiměla k přehodnocení našich názorů na nezbytnost vysokého příjmu mléka a mléčných výrobků v zájmu dobrého vývinu našich kostí.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu

Počet přečtení: 5 743 Datum: 9. 12. 2009