Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Jak se můžeme bránit ledvinovým kamenům?

V hospodářsky vyspělých zemích, tedy v zemích s vysokou spotřebou masa, mléka a mléčných výrobků a vajec jsou ledvinové kameny mnohem častější než v rozvojových zemích, tedy v zemích s nízkou spotřebou živočišných potravin. Jaká je příčina této velmi bolestivé nemoci? V moči jsou přirozeně přítomny látky, které se takto z těla vylučují. Je-li těchto látek příliš mnoho, mohou se vysrážet a vytvořit kameny.
|
Typ článku: Poradna výživy

Jak se této nemoci můžeme bránit? Jednou cestou je pít větší množství tekutin. Čím více vody vypijeme, tím více jí musíme vyloučit a tím nižší je koncentrace látek v moči vylučovaných.

Druhým způsobem obrany je změna složení stravy. Kamenů je několik typů a stravu je třeba měnit tak, abychom snížili příjem té složky, která je v kamenech obsažena.

Kameny obsahující vápník (kalcium). Samozřejmou ochranou je snížení příjmu mléka a mléčných výrobků. To jsou hlavní zdroje vápníku v naší stravě. Existence těchto kamenů je truchlivým dokladem toho, že v naší stravě vůbec není nedostatek vápníku, ale je tam nadbytek vápníku tak velký, že je jej nutno vylučovat v tak velké koncentraci, že se s tím nadbytkem vylučovaného vápníku již tělo nedokáže vyrovnat a dochází ke tvorbě kamenů. Většinou se jedná o kameny kalcium oxalátové. Někdy se jedná o kameny z fosforečnanu vápenatého.

Kameny obsahující oxaláty. Oxaláty se v těle tvoří z aminokyselin, kromě toho jsou obsaženy v některých potravinách. Nemocný by se pochopitelně těmto potravinám měl vyhýbat, ale měl by omezit i příjem bílkovin. To znamená, že omezí příjem v nich obsažených aminokyselin a z nich se v těle bude tvořit méně oxalátů.

Kameny obsahující kyselinu močovou. Kyselina močová se v těle tvoří jednak z purinů, které požíváme v některých potravinách. Těmto potravinám by se měl nemocný vyhýbat. Kyselinu močovou si ovšem v těle vytváříme sami, je to závěrečný produkt metabolismu bílkovin. Každý den sníme velké množství bílkovin, ale množství bílkovin v našem těle se v průměru nemění, ani nestoupá ani neklesá. Čili to množství bílkovin, které každý den sníme také musíme z těla odstranit. Uhlíkatá kostra aminokyselin přechází do metabolismu tuků nebo uhlohydrátů a využije se pro tvorbu energie, čili přeměňuje se nakonec na kysličník uhličitý a vodu. Ty vylučujeme jednoduše. Větší potíž je s dusíkem z aminoskupin. Hlavní způsob vylučování dusíku spočívá v jeho přeměně na močovinu, na amoniak. Další dvě důležité cesty spočívají ve vylučování dusíku po přeměně na kreatin a potom na kreatinin. Poslední možností je to, že dusík je vestavěn do v těle vytvářené kyseliny močové. A ta je právě klíčovou složkou vzniku jedné skupiny kamenů. A nebezpečí vzniku těchto kamenů můžeme omezit sníženým příjmem bílkovin.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu

Počet přečtení: 3164
Datum: 9. 8. 2010