Devět tajemství dlouhověkosti
Nicméně je mýtem domnívat se, že když se budete dostatečně snažit, dotáhnete to do stovky. Sta let se podle statistik dožije jenom jeden člověk z každých pěti tisíc. Vaše šance jsou tedy velmi chabé. Chcete-li se dožít stovky, nestačí mít vynikající životosprávu, musíte mít také štěstí v genetické loterii.
Naše tělo má 35 trilionů buněk. Tyto buňky se obnovují přibližně každých osm let. Při každé této obnově však dojde k určitému poškození. A toto poškození narůstá - a to exponenciálně. Je to podobné, jako když jsme kdysi měli album Beatles, které jsme si zkopírovali na kazetu a nechali přátele kopírovat tuto kazetu dále. S přibývajícími kopiemi z kopií se zvuk zhoršoval, až se poslední kazeta nakonec nedala skoro poslouchat. K témuž dochází u našich buněk. Z tohoto důvodu stárne pětašedesátiletý člověk asi 125x rychleji než dvanáctileté dítě.
Podle poznatků současné vědy by se měl člověk dožívat asi devadesáti let, ženy o trochu déle. Ženy se u nás ale dožívají jenom 76 let, muži ještě méně. Někde se nám tedy nějaká léta ztrácejí, léta, která bychom mohli získat. A vědecký výzkum ukazuje, že se může jednat o roky bez chronických, civilizačních onemocnění - jako jsou srdeční nemoci, rakovina či cukrovka.
Ve spolupráci s časopisem National Geographic jsme se rozhodli poohlédnout po světě - po různých kulturách, kde se lidé dožívají sta let až desetkrát častěji než v našich podmínkách a kde je úmrtnost lidí ve středním věku pouhým zlomkem úmrtnosti u nás.
První takovou oblastí je ostrov Sardinie. Nikoliv celý tento ostrov, ale jedna jeho část, která se nazývá provincie Nuoro. To je místo, kde se lidé nejenom dožívají sta let, ale děje se tak za plného zdraví. Je to místo, kde 102letý muž jezdí na kole do práce, seká dříví a přemůže muže o šedesát let mladšího.
Vzhledem k tomu, že zem je zde neúrodná, mnozí se živí pastevectvím, což obnáší pravidelné, ale nepříliš namáhavé fyzické zatížení. Strava místních obyvatel je převážně rostlinná. Pravidelně konzumují chléb pečený z mouky z tvrdé pšenice a sýr od zvířat pasoucích se na travnatých loukách, který má vysoký obsah omega-3 mastných kyselin (na rozdíl od kukuřicí krmených zvířat). Místní obyvatelé také pijí víno, jež obsahuje třikrát více polyfenolů než jakékoliv jiné.
Tajemství jejich dlouhověkosti však zřejmě leží ve způsobu, jak zdejší společnost funguje. Jednou z nejdůležitějších složek je zacházení se starými lidmi. Čím jste na Sardinii starší, za tím moudřejšího jste pokládání. Když zajdete na Sardinii do baru, na kalendáři nespatříte fotky sportovců nebo krásných dívek v plavkách, ale místních staletých celebrit. Podle výzkumů přidává stárnoucím rodičům čtyři až šest let života, jsou-li stále součástí široké rodiny. Prospěch však vědci zaznamenali i u jejich potomků - kteří mají nižší úmrtnost a nemocnost.
Další oblast, kde se hodně lidí dožívá vysokého věku, jsme nalezli na opačné straně planety, asi 1 400 km na jih od Tokia, na ostrově Okinawa. Na severní straně hlavního ostrova je místo, kde byla nalezena ženská populace s nejdelší délkou života na světě. Zde žijí lidé nejdéle bez toho, že by byli nemocní. Mají to, o co bychom my stáli. Žijí dlouhým životem a často umírají velmi rychle, a to ve spánku.
Výskyt rakoviny tlustého střeva a prsu je zde pětkrát nižší než u nás, kardiovaskulární onemocnění se zde vyskytují šestkrát méně často. Jak to dělají? Jejich jídelníček je opět založen na rostlinné stravě - a obsahuje množství různobarevné zeleniny. Konzumují kromě toho asi osmkrát více tofu než průměrný Američan.
Vedle toho, co jedí, je důležité také, jak jedí. Disponují celou řadu návyků, jež jim pomáhají se nepřejídat. Například jedí z malých talířů a porce se servíruje pro každého na talíř zvlášť. Před jídlem si připomínají oblíbeným rčením hara-hači-bu (jeho autorem je údajně Konfucius), aby přestali jíst, když žaludek je zaplněný z 80 procent.
I na Okinawě můžeme naleznout spojitost dobrého sociálního zázemí s dlouhověkostí. Před patnácti lety měl průměrný Američan tři dobré přátele, nyní jednoho a půl. Pokud se narodíte na Okinawě, rodíte se do systému, ve kterém máte automaticky půl tuctu přátel, se kterými projdete celým svým životem. Říkají tomu Moai. V rámci takového společenství se dělíte o bohatství, a když se něco ve vašem životě pokazí, vždycky je zde někdo, kdo vám pomůže.
Na Okinawě nemají výraz pro odchod do důchodu. Namísto toho je celým životem provází slovo „ikigai". Ikigai znamená „důvod, proč se ráno budíte ze spánku". A tak stoletý rybář stále ještě chytá pro celou rodinu třikrát týdně ryby. Pro 102letou ženu je smyslem života péče o její pra-pra-pra-vnučku (je mezi nimi věkový rozdíl 101 let).
Dlouhověcí lidé žijí i ve Spojených státech. Jde o populaci adventistů sedmého dne soustředěnou okolo kalifornské Loma Lindy. V USA se ženy průměrně dožívají 80 let. Žena adventistka se může těšit, že se dožije 89 let. Rozdíl je ještě větší u mužů - muži adventisté se dožívají o 11 let vyššího věku než jejich spoluobčané. Jedná se o výsledky ze studie, která sledovala asi 70 tisíc lidí po dobu třiceti let.
Adventistická komunita je velmi různorodá. Tvoří ji běloši, Hispánci, Asiaté. Spojují je návyky životosprávy, které většina z nich dodržuje po celý život. Jejich jídelníček vychází z první kapitoly Bible, kde Bůh určil k jídlu rostlinné potraviny, nikoliv maso. Každý týden na čtyřiadvacet hodin vypnou a soustředí se na svůj vztah s Bohem. Často chodí do přírody a přátelí se s dalšími adventisty. Na adventistické party neuvidíte někoho srkat whisky nebo balit si cigaretu. Spíše si budou povídat o tom, co prožili - a možná si vymění pár zdravých receptů nebo se společně pomodlí.
Tato kultura vyprodukovala lidi, jako je Ellsworth Whareham. Ellsworthovi Wharehamovi je 97 let. Je multimilionář, ale když po něm firma chtěla 6 000 dolarů za postavení ohrady okolo jeho domu, řekl: „Za ty peníze si to postavím sám." A tak po následující tři dny míchal cement a tahal sloupky. Není divu, že čtvrtého dne skončil na operačním sále. Nikoliv však jako ten, kterého operují - ale jako chirurg, jenž provádí srdeční operací. Ve svém věku Ellsworth ještě stále vykonává dvacet srdečních operací měsíčně.
Pak je zde Marge Detonová. Marge je 104 let. Den začíná posilováním s lehkými činkami. Pak se projede na kole. Poté nasedne do svého cadillacu a řítí se po dálnici do San Bernardina, kde pracuje jako dobrovolnice v sedmi různých organizacích.
Jaké jsou společné jmenovatele těchto tři různých kultur? Podařilo se nám jich určit devět. Všichni mají dostatek pohybu - lépe řečeno: jejich životy jsou na fyzické aktivitě založené. Například ženy na Okinawě za den třicetkrát až čtyřicetkrát vstanou z podlahy, na níž sedí. Domy Sardiňanů jsou zase tak stavěné, že neustále chodí po schodech. Nevyužívají techniku, všude dojdou, všechno dělají ručně.
Každá z těchto kultur si umí odpočinout. Sardiňané i Adventisté se modlí, lidé na Okinawě uctívají předky. Když člověk spěchá anebo je vystresovaný, vyvolává to zánětlivou odezvu, která je spojena s řadou nemocí, od Alzheimerovy choroby až po kardiovaskulární onemocnění. Když na patnáct minut denně zpomalíte, podaří se vám to změnit.
Jejich životy mají hluboký smysl. Podle vědeckých poznatků samotný tento faktor přidá až sedm let k životu. Všechny tyto kultury se orientují na rostlinnou stravu. Nemusí to nutně znamenat, že nekonzumují žádné maso nebo živočišné výrobky, ale jedí hodně luštěnin a ořechů. A používají různé strategie, které jim brání, aby se nepřejídali.
U kořenů všeho zřejmě stojí jejich sociální zdraví. Rodina je na prvním místě, starají se o své děti i stárnoucí rodiče. Jsou členy širšího společenství - do nějž se buď narodili, anebo jehož členy se obklopili. A je pro ně také typická víra, což samo o sobě může přidat čtyři až 14 let k životu.
Když mluvíme o dlouhověkosti, neexistuje tedy nějaká zázračná pilulka. Důležité, podstatné a rozhodující podle všeho je, jakými lidmi jsme obklopeni, v jaké kultuře a společnosti žijeme.
Dan Buettner, ze serveru www.ted.com