Chybovat je lidské ....

Z tohoto důvodu je třeba, aby si rodiče byli vědomi svého vlastního chování - toho, jak mluví, jak se rozhodují, jak reagují.

To neznamená, že rodič musí být perfektním modelem. Chybovat je lidské. Rodič ale v případě chyby, nebo špatného návyku potřebuje dát jasně dítěti na vědomí, že ví o svých slabostech a potřebuje je přiznat. Jestliže kouří, může svému dítěti říct:

"Když jsem ve tvé přítomnosti, tak kouřit nebudu, protože mé kouření by mohlo mít špatný vliv na tvé zdraví. Naučil jsem se kouřit v mládí a ještě jsem se nerozhodl, toho nechat", nebo "zkoušel jsem již dvakrát přestat, ale tento návyk je momentálně silnější, než moje touha s ním skoncovat".

Dojde-li k takové rozmluvě, dítě pochopí hned několik věcí najednou:

• otec nepředstírá, (bude si ho tím pádem víc vážit)
• otec má problémy, (nejsem jediný, který je má)
• otec se mi svěřil, (když budu já potřebovat, mohu se také svěřit)
• otec má strach o mé zdraví, respektuje mě (proto na oplátku respektuji já jeho)
• otec se mnou mluví jako rovný s rovným (pocit sebedůvěry roste)
• otci na mém zdraví záleží (proto mi na zdraví záleží také)

Vidíte, jak jedna jediná rozmluva může vykonat neuvěřitelné dobro?
A tak tomu může být vždy v těch někdy krátkých debatách, na které nám zůstává čas.

Udělejte si čas na své děti

Jestli se přistihnete při tom, že jste své děti pouze políbil před spaním, nebo že jste se zašel zasněně podívat na jejich spánkem zčervenalé tváře, a že nebýt vlastně vaší manželky, která vám o nich něco řekne, byly by vám vaše děti vlastně úplně cizí, potom je třeba zamyslet se nad svými prioritami.

Můžeme být velice úspěšnými členy této nové společnosti a přesto neúspěšnými rodiči. Je třeba si uvědomit, že kdybychom nevynakládali tolik času, úsilí a námahy na to, co děláme, úspěšnými bychom rozhodně nebyli. Máme právo se domnívat, že s naším rodičovstvím tomu bude jinak?

PhDr. Petr Škrla, Magda Škrlová